Pravda o deflaci Ako-investovat.sk .

Pravda o deflaci

thursday
15.08.2013
Blogy | Ing. Libor Stoklásek Komentáre: 1


Již nějakou dobu sleduji v médiích, mnohdy i v těch, kterým se říká „seriózní“, velmi negativní postoj k deflaci a za zdravou míru růstu peněžní zásoby, tedy za zdravou míru inflace se obecně považuje hodnota 2-3%. Deflaci považují mnozí lidé za signál nepříznivého vývoje ekonomiky a je tedy signálem k počátku monetární expanze, cílem je tedy dosažení „zdravé“ míry inflace na již zmiňované úrovni. Tento fakt mě přiměl se nad problémem zamyslet „selským rozumem“. Prvním krokem k pochopení dobra či zla deflace je její definice. Ta se v průběhu 20. století měnila, kdysi znamenala pokles peněžní zásoby, dnes se o ní běžně mluví jako o poklesu indexu spotřebitelských cen. Ať tak či onak, z pohledu veřejnosti se často automaticky jedná o negativní aspekt ekonomiky.

 

Dá se obecně říci, že deflace se projevuje poklesem cen statků, na což pochopitelně ve zdravém, nepřeregulovaném trhu, kde nemají rozhodující slovo odbory, navazuje odpovídající snížení mezd zaměstnanců (jestliže regulace, případně stávky, brání v poklesu platů, může to znamenat ekonomické problémy podnikatelských subjektů, protože náklady na mzdy zůstávají stejné, přičemž tržby za výrobky klesají). Snížení platu zní pro mnoho zaměstnanců hrozně, ale jestliže je toto snížení vyvoláno poklesem cen, což vychází ze samotné definice deflace, k reálnému snížení mezd nedochází, snižují se tedy pouze nominálně. Ekonomická situace domácností tedy zůstává stejná- za menší mzdu si koupí stejné množství výrobků jako dříve, protože jsou levnější.

 

Snižování cen bylo za dob zlatého standardu, ale i v pozdějších dobách, běžným jevem. Ve stručnosti byla situace v ekonomice následující: jestliže zůstává množství peněz v ekonomice relativně stabilní, zatímco objem kapitálových investic roste, výsledné přírůstky produktivity generují mnohem rychlejší růst celkové zásoby zboží a služeb. Jednoduše tedy: jestliže máme stále více věcí a přitom stále stejně peněz, je všechno časem levnější a levnější. Na tomto zdravém procesu, kterému říká ekonom Joseph Salerno „růstová deflace“ není nic špatného ani ekonomicky problematického. Americká ekonomika takto fungovala od roku 1789 do roku 1913 (rok, kdy byl založen FED). Toto období bylo obdobím v historii nevídaného hospodářského pokroku. Abychom se ale nepohybovali v dobách před 100 lety, nedávný příklad z Číny svědčí o stejném efektu. V období let 1998 - 2001 klesal čínský index spotřebitelských cen tempem 0,8 až 3 procenta. Ve stejném období vykazovala čínská ekonomika růst HDP průměrně 7,6 procenta.

 

Pro větší názornost lze použít příklad konkrétního odvětví - například ceny počítačů klesají poměrně výrazně. V roce 1980 vyrobili výrobci počítačů cca 490 tisíc jednotek, v roce 1999 už to bylo 43 milionů, přičemž ceny jejich produktů za toto období klesly o cca 90%. Přesto došlo v tomto období k hlavnímu a pro budoucnost zásadnímu rozvoji výpočetní techniky, ze kterého profitovali jak výrobní firmy, tak spotřebitelé.

 

Vraťme se ale k „ideální“ míře inflace, která je obecně definovaná jako 2 - 3%. Jestliže si chcete založit bankovní účet, který bude mít v názvu „spořící“, budete jistě velmi šťastni, jestliže se bude roční úroková míra pohybovat nad 2% (v současnosti tuto úrokovou míru nenabízí žádná banka na českém trhu). Dá se tedy říct, že tento ideál pomalu a nenápadně odsává peníze, které člověk na trhu získal, odložil jejich spotřebu a uložil si je v bance za účelem zhodnocení.

 

Má-li ekonomika problémy, není to vinou klesajících cen. Prudká deflace občas následuje po splasknutí inflační bubliny, kterou vyvolalo předchozí expanzivně monetární chování centrální banky. Je to tedy normální chování trhu, který se prostřednictvím snížení boomem nafouknutých cen snaží nastolit rovnováhu. Jestliže stát do tohoto procesu zasahuje, automaticky vyvolává tržní nerovnováhu.

 

Dokladem historické nesouvislosti mezi deflací a ekonomických propadem je například empirická studieAmerican Economic Review (jednoho z nejprestižnějších ekonomických periodik na světě) vydaná v roce 2004, která zkoumá deflační epizody v sedmnácti vybraných státech za posledních sto let. Výsledkem je, že v 90% deflačních případů nedošlo k žádné ekonomické depresi. Autoři studie mezi deflací a depresí neshledali žádnou souvislost.

 

Z příkladu inflačních bublin je patrné, že v současnosti deflace není příčinou ekonomického poklesu, ale spíše jeho důsledkem. Situací, kdy se trh snaží nastolit na trhu opět rovnováhu, kterou rozvrátil regulátor.

 

Tyto argumenty jsou podnětem k zamýšlení se nad věcmi, které se v současné době zdají být takřka axiomy, příkladem je „zdravá“ míra inflace. Můj názor a názor autorů, ze kterých jsem část argumentů čerpal, nemusí být samozřejmě každému po chuti, a proto budu nesmírně rád za jakoukoliv zpětnou vazbu. Nezbývá tedy než dodat, že žijeme v době, kdy hlavní názorové proudy ovlivňují většinové mínění a rozhodně stojí zato si přečíst díla autorů, kteří se na věc dívají z trošku jiného pohledu.


tvrdim to uz dlho, deflacia je omnoho lepsia ako mierna inflacia, podporuje znizovanie cien, sporenie a odmenuje setrnych. zial, mainstreamovi ekonomovia tlacia ludom do hlavy, ze to je zle a ze vtedy vsetci chudobneju. tupci. Pridal: igor dňa 15.08.2013 o 15:54
Meno:
E-mail
(nebude zverejnený):
Komentár:
Antispam:
Počet dní v roku:


1 Komentáre

Najnovšie články

Máte zamestnancov, ktorí vykonávajú rizikové práce? Zbystrite pozornosť – práve prebieha ďalšia akcia ŠKRTIČ.

tuesday
19.09.2017
Vzdelanie | Ing. Silvia Dutková

Je Nordstrom ďalším predmetom záujmu Amazonu a Wal-Martu?

saturday
09.09.2017
Akcie | Juraj Kišák

Čo si na nás pripravili centrálne banky do konca roka

thursday
07.09.2017
Trhy a makro | Ing. Marek Šimo

Shortovanie trhu pomocou ETF

wednesday
06.09.2017
Fondy a ETF | Juraj Kišák

Ako generovať investičné nápady?

monday
04.09.2017
Investície | Dávid Súkeník

Rubriky autora




Prihláste sa na odber
noviniek od ako-investovat.sk

E-mail:

Nájdi si finančného poradcu

Chcem investovať
Chcem sa poistiť
Katalóg poradcov a finančníkov


Ďalšie články tejto kategórie

Finančná kalkulačka

Vklad: €/mes.
Úrok: % p.a./rok
Obdobie: rok(ov)