Měla by ECB zahájit vlastní program kvantitativního uvolňování? Ako-investovat.sk .


Autor: Michal Glovčík

 

Evropská centrální banka ponechala své signální úrokové sazby beze změny. Žádný nový nástroj pro podporu ekonomiky ohlášen nebyl, ECB se chce zaměřit na právě rozběhlý program nákupu ABS. Guvernér ECB Mario Draghi však připomněl, že ECB v případě potřeby může použít i další nestandartní nástroje. Euro k dolaru po tomto prohlášení kleslo na nejnižší hodnotu za dva a půl roku.

 

Neměla by však ECB zahájit vlastní program kvantitativního uvolňování, začít nakupovat vládní dluhopisy, a podpořit tak ekonomiky evropských zemí? Příklad si může ECB vzít nejen  z amerického FEDu, který minulý týden ukončil svůj podpůrný program koupě dluhopisů, ale také z Anglie či Japonska. Většina investorů totiž má o efektivitě nákupu ABS pochybnosti.

 

Inflační cíl ECB, růst spotřebitelských cen o necelá dvě procenta, je v nedohlednu. Evropská komise uvedla, že inflaci v eurozóně odhaduje na 0,8 procenta v roce 2015 a současně snížila odhad hospodářského růstu na 0,8 % z 1,2 % pro tento rok. Evropa se svým křehkým oživením zaostává za zbytkem světa. Eurozóna je v současnosti nebezpečně blízko k deflaci.

 

ECB se tak z důvodu nízké inflace a slabého ekonomického růstu rozhodla podpořit ekonomiky evropských zemí vlastním podpůrným programem nákupů cenných papírů. Začala kupovat kryté dluhopisy a cenné papíry zajištěné aktivy (ABS). Chce tak navýšit svou rozvahu až o 1 bilión eur na zhruba 3 bilióny euro ze současných dvou biliónů. Naopak v USA FED svou rozvahu nákupem dluhopisů zvětšil čtyřnásobně na 4,4 biliónů dolarů.

 

Zdá se to pomalu být jako nová tradice: V případě, že selžou všechny ostatní nástroje na podporu ekonomiky, natiskněte peníze a začněte kupovat vládní dluhopisy. Takto lze v jednoduchosti definovat kvantitativní uvolňování. Většina ekonomů se shoduje, že QE pomohlo USA, Velké Británii a Japonsku zabránit pádu do ještě větší recese. Neměla by se o to Evropa pokusit také?

 

ECB již zahájila svůj vlastní program nákupu cenných papírů objemu až 1 biliónu eur. Avšak zdá se, že zde jednoduše není dostatek ABS ani krytých dluhopisů na trhu, aby mohly zvýšit rozvahu ECB o 1 bilión eur. ECB to jistě ví. Podpora pro ekonomiku tak nemusí dostatečně velká. Čeho však je dostatek, jsou státní dluhopisy. Podle posledních zátěžových testů bankovního sektoru provedených ECB se ukazuje, že Evropské finanční instituce vlastní 1,83 biliónu eur vládních dluhů. Vzhledem k nízkým výnosům z těchto dluhopisů banky vydělávají z těchto investic velice málo. Případný odkup těchto aktiv by se pak měl projevit ve zvětšení objemu úvěrů podnikům a domácnostem. Objem úvěrů v eurozóně klesá již neuvěřitelných 29 měsíců v řadě, když v září opět klesl o 1,2 procenta. Lepším řešením by tedy bylo zahájit odkup vládních dluhopisů, kterých je mnohonásobně více než ABS a krytých dluhopisů.

 

Realizace kvantitativního uvolňování v podobě, jaké tomu bylo v USA, není v eurozóně zrovna jednoduchá. V případě, že by chtěla ECB realizovat program odkupů dluhopisů podobný tomu v USA, čelila by několika překážkám. V prvé řadě smlouvy, kterými byla založena EU, zakazují ECB financovat vlády jednotlivých zemí. Navíc se stále debatuje o účinnosti QE a o tom, zda přispívá k tvorbě cenových bublin na trzích aktiv, tj. že peníze nakonec spíše než k domácnostem a podnikům doputují na akciové trhy a trhy jiných aktiv a přispívají k nafukování jejich cen. V neposlední řadě by muselo být přesvědčeno také Německo. To se z historických důvodů obává vysoké inflace, kterou by takovýto krok mohl vyvolat. Navíc by došlo k zmírnění tlaku na vlády jednotlivých zemí, aby snižovaly svůj rozpočtový deficit a zvyšovaly konkurenceschopnost svých ekonomik. Přičemž takový přístup sleduje právě Německo.

 

Ale v současnosti, kdy ECB vyčerpala většinu jiných možností a deflace v eurozóně budí pořád větší obavy, je kvantitativní uvolňování ve stylu amerického FEDu stále pravděpodobnější i přes praktické a politické nesnáze s ním spojené. Je to příležitost, jak dostat na trhy více peněz a pomoci nastartovat hospodářský růst. Přes všechny překážky Draghi už v roce 2012 slíbil, že udělá doslova cokoliv, aby zachránil euro před kolapsem. Možná si může vzít příklad z Bank of Japan, která neplánovaně zvýšila objem nakupovaných vládních dluhopisů na 80 biliónů jenů za rok, na což trhy reagovaly velmi pozitivně.

 

Zdroj: Bloomberg

Meno:
E-mail
(nebude zverejnený):
Komentár:
Antispam:
Počet dní v roku:


Okomentuj článok

Najnovšie články

Investovanie s najlepšími - SEQUOIA Fund

wednesday
15.02.2017
Investície | Dávid Súkeník

Analýza trhu akciových otvorených podielových fondov v SR za rok 2016

wednesday
08.02.2017
Akcie | Dávid Súkeník

N26 – banka v mobile

saturday
04.02.2017
Financie a poistenie | Ing. Marek Šimo

Podielový fond s garantovným výnosom

saturday
28.01.2017
Fondy a ETF | Juraj Kišák

Najväčší hedžový fond nahrádza manažérov umelou inteligenciou

monday
23.01.2017
Hedge fondy | Ing. Marek Šimo

Rubriky autora




Prihláste sa na odber
noviniek od ako-investovat.sk

E-mail:

Nájdi si finančného poradcu

Chcem investovať
Chcem sa poistiť
Katalóg poradcov a finančníkov


Ďalšie články tejto kategórie

Finančná kalkulačka

Vklad: €/mes.
Úrok: % p.a./rok
Obdobie: rok(ov)