Názory doc. Staněka na ekonomický vývoj

[senor valasco]

euroval...spadne bez ohľadu na to, čo v Papierničke vyriešili-nevyriešili. (Peter Schutz)

http://korzar.sme.sk/c/6053283/jednoduc ... z1XvBVAi9C" onclick="window.open(this.href);return false;

resp. dnes: ratifikácia eurovalov po Európe...má asi podobné šance, ako BATE Borisov proti Barcelone.

http://korzar.sme.sk/c/6054909/zachrana ... z1XvE7xzR9" onclick="window.open(this.href);return false;

[Ferin007]

„Podľa mňa sú aktíva a pasíva podniku v súčasnosti približne vyrovnané. Jeho reálna cena sa pohybuje okolo nuly."

Ta hláška mě fakt pobavila. Dotyčnej si nějak nevšiml, že aktiva a pasiva podniku jsou (z definice) vyrovnaný vždy.

[Ferin007]

... takyto typ ekonoma je napr. v USA Roubini. Toho ludia beru, lebo predpovedal kolaps trhu nehnutelnosti.

Předpověděl? Spíš náhodně trefil. On předpovídá furt něco. A finanční krizi sice předpovídal, ale na základě úplně jiných příčin (americkýho veřejnýho dluhu a zhroucení trhu s obligacema), než na kterých potom skutečně vznikla.

Co sa tyka dlhov, tak cely dnesny financny system pocita s tym, ze tieto dlhy nikdy nebudu splatene... lebo ak by mali byt splatene, tak by musel byt prebytkovy rozpocet a vladne vydavky ako komponent HDP by sa znizovali o splatky dlhov.

Pozor, to je zásadní a docela rozšířenej omyl. Nezapomínej, že součástí rozpočtu je i obsluha dluhu. Čili, kupodivu, rozpočet může být deficitní a dluh se může přesto snižovat. A ještě líp, často stačí jen vyšší hospodářskej růst k výraznýmu snížení veřejnýho dluhu (vztaženýho k HDP).

[Rokosák]

Poriadna inflacia v minulosti pomohla vymazat dlhy a moze ich aj v buducnosti. Cim dalej tym viac hlasov to povazuje za riesenie.

[Ferin007]

Poriadna inflacia v minulosti pomohla vymazat dlhy a moze ich aj v buducnosti. Cim dalej tym viac hlasov to povazuje za riesenie.

Inflace nikdy žádný dluhy nevymazala. Jen snížila jejich reálnou hodnotu.
Jinak řešení čeho? Že věřitelé nepřijdou o 100 % pohledávek, ale jen o 97 %?

Jinak největšími věřiteli prasat jsou jednotlivý státy EU a jejich, těžce sanovaný, banky. Nějak mi neštymuje, že by změnili inflační cílení ECB proto, aby o všechno pak přišly. Navíc státy s historickou zkušeností s hyperinflací (především Německo) se inflace bojí jako čert kříže. Je to u nich vysoko nad oddlužením nebo hospodářským růstem.

[Martin52]

Poriadna inflacia moze znizit hodnotu dlhu na obsluzitelnu uroven. Napriklad 10% pocas 10 rokov znici 65% hodnoty. Z dlhu 200% HDP mas zrazu 70% HDP.
K tomu si pridaj nejaky hospodarsky rast, hoci aj uplne biedne 1% a mas dalsich 10% z dlhu dole za to obdobie. A to uz plnime kriteria menovej unie.

Zas napriklad pri rozpoctovom deficite 12% rocne a poklesu HDP o 5% rocne pocas danej dekady by ta inflacia uz musela byt okolo 30% aby dlh znizila rovnakym sposobom ako v predchadzajucom priklade. A to uz by bolo zrejme naozaj bolave. Takze nejaky limit to asi ma.

Ale obavam sa ze politici to proste skusia. Nenechaju krachovat staty a banky, radsej budu nenapadne stale viac sklbat strednu triedu.

Bankam inflacia az tak neublizuje, neboli to ich peniaze, oni si z toho len ukroja svoje 3%. No tak budu mat nizsi realny prijem, ovela lepsie ako skrachovat.

[Ferin007]

Bankam inflacia az tak neublizuje, neboli to ich peniaze, oni si z toho len ukroja svoje 3%. No tak budu mat nizsi realny prijem, ovela lepsie ako skrachovat.

Ale byly. Ty peníze tam banky investovaly svým jménem a na svůj účet. Tady se nebavíme o žádných pár dluhopisech zainvestovaných přes privátní bankovnictví.

[Rokosák]

Obycajne vyssia inflacia znamena vyssiu urokovu mieru a tym aj vyssiu hrubu marzu pre banky.

[Ferin007]

Obycajne vyssia inflacia znamena vyssiu urokovu mieru a tym aj vyssiu hrubu marzu pre banky.

Vyšší marži z čeho? Banka bude taky muset platit vyší úroky. Ale o tom se nebavíme.
Bavíme se o stávajících obrovských pohledávkách bank, jejichž úročení a kupóny jsou nastavený na velice nízkoinflační prostředí. Ty pohledávky jsou nepružný a když přijde z ničeho nic vysoká inflace, banka na nich prodělá gatě. Nejenže je bude dotovat (pač roční kupón z nich bude nižší, než kolik bude banka sama platit za kapitál), ale ještě prodělá i na jistině, pač se jí vrátí zlomek její původní hodnoty.

[Ferin007]

Inflace nikdy žádný dluhy nevymazala. Jen snížila jejich reálnou hodnotu.
Jinak řešení čeho? Že věřitelé nepřijdou o 100 % pohledávek, ale jen o 97 %?

Jinak největšími věřiteli prasat jsou jednotlivý státy EU a jejich, těžce sanovaný, banky. Nějak mi neštymuje, že by změnili inflační cílení ECB proto, aby o všechno pak přišly. Navíc státy s historickou zkušeností s hyperinflací (především Německo) se inflace bojí jako čert kříže. Je to u nich vysoko nad oddlužením nebo hospodářským růstem.

Tady jen na doplnění výše uvedenýho:
Francouzské banky v Řecku riskují 19,8 miliardy USD a německé 23,6 miliardy USD (a to jde jen o banky), přičemž hyper/zvýšenou inflací by o velkou část přišly, zvlášť, pokud bude Řecku významně prodloužena splatnost dluhů (což je asi minimum, s čím může Řecko počítat). A tahle ztráta bude od nějaké úrovně znamenat sanaci (v nějaké formě) ze strany státu.

[Rokosák]

Pri inflacii je rozpatie medzi urokovou mierou za ktoru banky poziciavaju a urokovou mierou ktoru platia je obycajne vyssie. Aj percentualne co im zvysuje marzu. Nema to logiku, ale tak to obycajne je.

Pokial Grecko nezkrachuje, tak banky sa de facto nemusia obavat. Istinu dostanu a urok takisto. Mozno oneskorene, ale predsa. Dalsia moznost je, ze to bude za cenu, ze cast istiny banky ozeleju. Je celkom mozne, ze staty dovolia bankam drzat grecky dlh po uctovnej stranke za plnu nominalnu hodnotu. Dokonca i v rezervach. Banky nie su ako investicne fondy, ktore musia ocenovat dlhopisy priebezne.

[Martin52]

Ale byly. Ty peníze tam banky investovaly svým jménem a na svůj účet. Tady se nebavíme o žádných pár dluhopisech zainvestovaných přes privátní bankovnictví.

Pisal o peniazoch vkladatelov, s ktorymi banka pracuje a ze jej nezalezi na tom ze ich znehodnoti inflacia. Investovanie peniaze by banky predsa dostali nazad - to budu prave tie novo natlacene peniaze.

[Lobista]

Pozor, to je zásadní a docela rozšířenej omyl. Nezapomínej, že součástí rozpočtu je i obsluha dluhu. Čili, kupodivu, rozpočet může být deficitní a dluh se může přesto snižovat. A ještě líp, často stačí jen vyšší hospodářskej růst k výraznýmu snížení veřejnýho dluhu (vztaženýho k HDP).

To, ze dlh k HDP sa moze znizovat chapem. Ale moze sa pri deficitnom rozpocte znizovat aj absolutna uroven dlhu? Jedine ak by sa v ramci rozpoctu v danom roku splatil vyssi objem dlhopisov nez je deficit... alebo to ma nejaku inu pointu?

[Honzajs]

Jedině tak.
Tedy že před splátkami / půjčkami (ale po zaplacení úroků) by byl rozpočet přebytkový.

[experience]

Alternative as an answer - Peter Staněk

http://www.youtube.com/watch?v=AQuB6CFYPC4

Keď už tu máme túto tému, tak som hodil link na ďalšiu jeho prednášku.