" Pro FINEZ je konkurencí spíše asset management velkých bankovních domů než finančně poradenské společnosti." Jan Traxler zo spoločnosti FINEZ Investment Managemen v rozhovore pre ako-investovať.sk.
Začiatkom marca vyšla tlačová správa o začiatku pôsobenia novej firmy FINEZ Investment Management, ktorú ste založili, na českom trhu. Vy však nie ste celkom nová tvár na trhu finančného poradenstva. Čo bolo dôvodom na zmenu formy Vášho pôsobenia?
Jde o další důležitý krok v rozvoji mého podnikání na poli investičních služeb. Už bylo na čase začít fungovat jako právnická osoba. Ale jinak se pro klienty nic nemění, nastavení služeb zůstává prakticky beze změn.
Plánujete rozširovať firmu tak, aby obslúžila viac klientov a nebola závislá len od Vašej osoby? Teda nezmeniť len formu, ale budovať aj tím poradcov a backoffice?
Ano, to jste řekl téměř přesně. Jako byste mi četl myšlenky. (úsměv) Byl to také jeden z hlavních důvodů pro založení společnosti FINEZ Investment Management. Chci, aby firma byla do budoucna schopná fungovat i beze mě, aby dostála svým závazkům vůči zákazníkům za jakýchkoliv okolností. Může to působit tak, jako že bych chtěl v budoucnu z firmy utéct. (úsměv) To rozhodně ne, vždyť je to moje dítě. Jen se snažím uvažovat v širších souvislostech. Letadlo také musí být schopno letět dál i v případě, že mu zhasne jeden motor. A proto se do letadel montují záložní motory. Musí být schopno letět i bez pilota, a proto je zde funkce autopilota. A tak dál. V případě FINEZ na tom budeme ještě pár let pracovat. Rozhodně ale nemám v plánu budovat nějaký tým samostatných poradců, tak jak to funguje ve všech velkých poradenských firmách.
Na to, aby to fungovalo aj bez Vás, rozhodne nejakého kolegu poradcu potrebovať budete. (úsmev) V ponuke máte aj školenia pre iné poradenské firmy. Nezhoršujete si vlastnú pozíciu na trhu vyškolením konkurencie?
Kolegové každopádně budou, ovšem chci, aby se jednalo o tým schopných lidí uvnitř firmy, kteří dohromady tvoří jednoho poradce – firmu FINEZ Investment Management. Rozhodně nechci žádné samostatné poradce jako obchodní zástupce.
FINEZ je drobná společnost, která se navíc zaměřuje primárně na bonitní klientelu. Pro FINEZ je konkurencí spíše asset management velkých bankovních domů než finančně poradenské společnosti. Ovšem záběr FINEZ je malý. I při nejlepší vůli budeme schopní dlouhodobě pečovat o portfolia řádově maximálně ve stovkách klientů. Abych ale nějakým způsobem přispěl k rozvoji celého trhu investičního poradenství, bude FINEZ jako svou vedlejší činnost pomáhat zvyšovat kvalitu poradenství ve větších poradenských společnostech. K tomu účelu nyní pro poradce připravujeme aplikaci na správu portfolia, kterou by možná mohli využívat i poradci na Slovensku. Brzy začneme pořádat také kurzy investičního poradenství.
Spôsob odplaty za vaše poradenské služby je odlišný od toho, na čo sú klienti zvyknutí u bežných poradenských firiem či v banke. Tam sa im predstiera, že poradenstvo je vlastne zadarmo. Vám zaplatím za služby priamo. Nie je výsledkom to, že sa tým služba iba predraží?
Tak se na to samozřejmě dívá mnoho lidí. Je to názorný příklad stylu uvažování, který dělá z chudých chudé. Prozíravější lidé sledují poměr cena/výkon. Běžný poradce vám rád poradí „zadarmo“, ale taky od něj zpravidla odejdete s životní pojistkou, za kterou má nemalé provize. V bance dopadnete podobně, když Vám nevnutí pojistku, tak skončíte u jednoho tabulkově vybraného fondu. FINEZ Investment Management se zabývá čistě jen investováním. Větší portfolia pomáháme investorům spravovat aktivně vydáváním individuálních investičních doporučení. Při tom využíváme zpravidla nízkonákladových indexových produktů, investičních certifikátů a jednotlivých akcií. Místo provizí si FINEZ bere 20 % z čistého zisku. To je rozhodně spravedlivější varianta a měla by investorům v konečném zúčtování přinést daleko vyšší užitek. Menší portfolia bývají nastavena jako pasivní a koncipována z podílových fondů. V takovém případě si FINEZ nechá zaplatit za zpracování investičního plánu, což kompenzujeme investorům nabídkou nižších vstupních poplatků u fondů.
Pri výnose napríklad 10 % p.a. a odmene 20 % pre FINEZ zostane investorovi 8 %. V tomto prípade mu odmena z jeho výnosu ukrojí 2 %. Nie je konečný výsledok podobný investovaniu do podielových fondov? Navyše sa aj tak nevyhne poplatkom za nákup a predaj na burze.
Za takto daných parametrů ano. Ovšem investování je především o pravděpodobnosti. Zůstanu-li u Vašich čísel, pak pravděpodobnost dosažení výnosu 10 % (tedy 8 % po odečtení podílu na zisku) pomocí moderních investičních strategií postavených na vhodné kombinaci strukturovaných produktů je určitě vyšší než pravděpodobnost výnosu 8 % u portfolia složeného čistě z podílových fondů. Podílové fondy jsou dobrým východiskem pro většinu lidí. Ale stále je třeba mít na paměti, že podílové fondy vydělávají pouze tehdy, když rostou trhy. Kdežto pomocí strukturovaných produktů je možné zvýšit pravděpodobnost dosažení požadovaného výnosu i v době, kdy trhy stagnují nebo mírně klesají. Poměrně známé jsou dnes už například bonus certifikáty, které garantují určitý minimální výnos za podmínky, že podkladové aktivum neklesne pod předem danou úroveň. A podobných pologarantovaných konstrukcí jsou dnes desítky.
Investičné certifikáty, teda štruktúrované produkty sú momentálne hitom v sofistikovanejších portfóliách. O ich výhodách sa dozvedáme všade. Majú aj nejaké nevýhody? Počul som o prípadoch, keď v situácii výrazne nevýhodnej pre emitenta tento emitent roztiahne spread alebo nekótuje svoj produkt.
Chceme-li hovořit o výhodách a nevýhodách, musíme si nejprve říct, co přesně a s čím porovnáváme. Například před chvilkou zmíněný bonus certifikát na danou akci umožňuje investorovi oproti fyzickému držení akcie vydělat i v případě stagnace či mírného poklesu ceny akcie. Na oplátku se ale investor vzdává dividendy. Tu emitent zpravidla používá na nákup různých opcí, pomocí nichž vytváří celou konstrukci certifikátu. Takže v případě růstu akcie nad bonusovou linii by na tom byl lépe investor držící fyzicky akcii, protože by měl k dobru navíc dividendu. Ještě jiné by to bylo u certifikátu s capem, kde je zase omezen maximální možný výnos certifikátu. A tak dál. Těch variant je opravdu mnoho a vždy kupujete „něco za něco“, každá garance něco stojí. To, co jste zmínil, se skutečně někdy stává. Týká se to obecně všech derivátů, kde je protistrana obchodu zároveň zodpovědná za kotaci cen. V praxi se tak někdy děje u málo likvidních podkladových aktiv nebo u instrumentů s vyšším pákovým efektem. Já jsem s tím zatím nikdy problém neměl, protože vysoce pákových produktů běžně nevyužívám a u nelikvidních instrumentů mě dvouhodinová mezera v obchodování nijak netrápí, když zpravidla investuji výhledově na rok a déle. Jako nevýhodu specifickou pro certifikáty to asi ani nejde označit. Podobně budete mít u nelikvidní akcie při větším poklesu také problém prodat, protože na trhu nebude protistrana, která by byla ochotná od vás koupit. A podílový fond vám často stanoví cenu, za kterou je možné odkoupit podílové listy, až ve večerních hodinách po uzavření burzy. Nemluvě o tom, že transakci stejně provede kolikrát až o tři dny později, za cenu aktuální ten den. Obecně je ale s certifikáty spojeno takzvané kreditní riziko. Certifikát je ve skutečnosti dlužní úpis. Je zde vždy riziko, že emitent nedodrží podmínky, které vám slíbil. Tohle samozřejmě podléhá přísné regulaci. Za standardních podmínek je nemyslitelné, aby nějaký emitent nedodržel podmínky. Mnoho lidí si naivně myslí, že emitent „sází proti vám“. Že buďto vyhraje investor, a nebo emitent. To je pochopitelně holý nesmysl. Emitent na sebe nikdy nebere riziko obchodu, že by investorovi musel například vyplatit víc, než kolik vydělala akcie (u zmíněného bonus certifikátu). Tyto specifické podmínky strukturovaných produktů jsou vždy výsledkem různých opčních obchodů. Takže je nesmysl se obávat, že by investor mohl zruinovat emitenta, podobně jako třeba kasino. Ovšem ono kreditní riziko spočívá vtom, že emitent se z úplně jiných důvodů (dnes například stále vypadá hrozivě hypoteční krize) dostane do platební neschopnosti. Aby byli uspokojeni věřitelé, tedy i investor do certifikátu, bude rozprodán majetek emitenta. Tak by se teoreticky mohlo stát, že emitent nedodrží veškeré své závazky vůči držiteli dlužního úpisu – certifikátu. Tohle riziko je sice nepatrné, ale dříve nebo později se určitě u nějakého emitenta stane realitou. Proto je důležité v portfoliu rozkládat produkty i mezi různé emitenty.
Pre indexové produkty je možné použiť bežne dostupné a jednoducho pochopiteľné informácie o zložení portfólia, ktoré mimochodom publikujete aj Vy vo svojich článkoch. Ako pristupujete k výberu zložitejších certifikátov a jednotlivých akcií?
Konkrétní instrumenty je třeba vždy vybírat na základě koncepce celého portfolia. Ta vychází z cílů a požadavků investora. Krátkodobé portfolio nebo takové, u kterého investor požaduje stabilní roční výnosy, bude koncipované převážně ze strukturovaných produktů. U dlouhodobých portfolií je možné využít více open end produktů; atd. Podstatnou roli hraje objem kapitálu, požadovaný výnos, délka investice, akceptovatelnost výkyvů a mnoho dalších faktorů. Pak je nutné si s portfoliem hrát a vybírat konkrétní instrumenty tak, aby...
1) bylo portfolio co nejlépe rozložené mezi různé druhy aktiv, různé regiony, různé sektory, různé emitenty apod., a zároveň tyto instrumenty na sobě byly co nejméně závislé,
2) všechny instrumenty přinášely potřebný výnos s co největší pravděpodobností, přičemž tento potřebný výnos už v sobě musí obsahovat veškeré náklady včetně podílu na zisku a také pravděpodobnost, že výnosu nebude dosaženo. Když to řeknu jednoduše, předem musím počítat s tím, že některé „tipy“ nevyjdou, a o to víc musí vydělat zbytek portfolia. Sofistikované investování není o tom, trefit se na budoucího vítěze, jak se o to mnoho lidí pokouší. Moudré investování je především o pravděpodobnosti. Úspěch nelze nikdy garantovat. Ale s dobrou strategií se dá maximalizovat pravděpodobnost jeho dosažení.
S akými výnosmi je možné reálne počítať pri dlhodobých investíciách v desiatkach rokov, určených povedzme na dôchodok? Aké vysoké sú v tomto kontexte ambície FINEZ-u?
Cílem FINEZ-u je dosáhnout výnosu požadovaného investorem. Každému je jasné, že čím vyšší si přeje výnos, tím větší je riziko, že se to nepodaří. Budeme-li se bavit o nějakém „rozumném“ výnosu, který lze dlouhodobě očekávat od pasivního portfolia, pak by určitě obecně očekávání investorů neměla být vyšší než 10 % p.a. Osobně raději kalkuluji v plánech s 8 % p.a. A tady je úplně jedno, zda je řeč o FINEZ-u. Pasivní portfolio se vždy poveze s trhem, tam není moc prostor pro nějakou outperformanci. Očekávat dlouhodobě růst trhů o více než 10 % ročně je sice možné, ale pouze za předpokladu výrazně vyšší inflace, než jsme si v posledních letech zvykli. Někteří teď asi namítnou, jaký smysl tedy má pasivní portfolio od FINEZ-u. Zde spatřuji přidanou hodnotu ve dvou věcech. Jednak v kvalitním rozložení portfolia, tak aby za trhem nezaostávalo, a jednak v tom, že klient má všechno podrobně popsáno a vysvětleno na papíře, může se k plánu kdykoliv vracet a také se na něj odvolávat v případě sporů.
Ako by ste reagovali na moju požiadavku dosahovať 25 % p.a. v aktívne spravovanom portfóliu? Trošku ma uzemníte, alebo zvolíte rizikovejšie zloženie portfólia? A ako približne by toto portfólio vyzeralo?
Asi bych se Vás nejprve pokusil trochu uzemnit ve smyslu, že 25 % za jeden rok není nic mimořádného, ovšem 25 % ročně se dlouhodobě v historii dařilo dosahovat pouze pár jednotlivcům. Mohl bych se mezi ně pokusit zařadit, snažit se vybírat nejperspektivnější tituly, odvětví a regiony. Ale už bych nemohl moc ovlivnit pravděpodobnost úspěchu. Hráli bychom vabank. Pokud byste přesto trval na svém, sestavil bych portfolio na dlouhodobém horizontu z potenciálně růstově velmi perspektivních akcií a část portfolia bych používal na krátkodobé spekulace s využitím pákových produktů. Tyto spekulace by se pak týkaly někdy akcií, ale více asi komodit a měn.
Akým spôsobom prebieha nákup cenných papierov dostupných na burze do portfólia? Majú klienti svoj účet u vybraného brokera?
Ano, klienti mají svůj účet u obchodníka s cennými papíry, kde sami zadávají pokyny k nákupu a prodeji. FINEZ Investment Management jim posílá doporučení a reporty portfolia. Pro FINEZ je to daleko náročnější, než kdyby se jednalo o standardní asset management, na který jsou lidé zvyklí u bank, protože musí pro klienty připravovat vše zcela individuálně. Ale pro klienty má taková služba jednu obrovskou výhodu – neztrácejí kontrolu nad svými penězi a přitom správou svých investic stráví několik hodin ročně.
Viete klientovi pomôcť aj so zabezpečením menového rizika?
Ono to s tím zabezpečením měnového rizika není tak jednoduché. Psal jsem na toto téma někdy v loňském roce tři navazující články, je možné je dohledat na stránkách www.finez.cz. Když máte v portfoliu třeba brazilské, vietnamské či turecké akcie, je nereálné zabezpečit u celého portfolia měnové riziko a ani by to nebylo efektivní. Zásadně se ale snažím zabezpečovat měnové riziko u komodit a dalších instrumentů obchodovaných v dolaru. Eur jsem doteď neřešil, tam očekávám každoročně s růstem koruny zhruba o 3 %, což by nemělo význam zajišťovat. Ovšem poslední dobou zkouší euro mou trpělivost. Za uplynulých šest měsíců posílila česká koruna vůči euru o neuvěřitelných 10 %. Takový vývoj postrádá jakoukoliv logiku. Nyní si nadávám, že jsem podcenil situaci, a zvažuji, co dál.
Aké vysoké sú náklady na zabezpečenie menového rizika pre euro a dolár? Neboli by nižšie aj ako to očakávané 3-percentné posilňovanie českej koruny voči euru?
Na to nyní neumím přesně odpovědět. Ale chci se tím v blízké době zabývat a pokusit se vymyslet co nejvýhodnější variantu, jak dále postupovat. On je to zároveň takový vnitřní boj, zda zrovna dnes zajišťovat měnu proti euru, když se fundamentálně jeví neúměrně nadhodnocená, a nebo raději spekulovat, že nyní koruna naopak zkoriguje a nebo minimálně bude v příštích měsících stagnovat. Je to podobné, jako když si vystojíte ztrátu u akcie a váháte, zda to může jít ještě níž, a nebo zda už se trend obrátí. Ty pocity určitě také znáte. (úsměv)
Uvádzate, že 10 % zo vstupných poplatkov (v podielových fondoch) odvádzate na charitatívne účely: voľný čas detí a mládeže a finančné vzdelávanie. Sú za týmito témami aj nejaké konkrétne projekty?
Konkrétní projekty budeme řešit až ke konci roku. Zatím jsou nastaveny pouze oblasti, na které se chce FINEZ zaměřovat. Každý investor do podílových fondů si může zvolit, jakou oblast by chtěl podpořit. Týká se to tedy investic od 100-tisíc korun výše.
Do podpory finančného vzdelávania určite patrí aj publikovanie Vašich článkov o investovaní. Na druhú stranu je to aj dobrá forma marketingu pre poradenskú firmu. Dávate si pri písaní pozor, aby ste nevypustili až príliš veľa know-how ? (úsmev)
Jedním z cílů FINEZ Investment Management je mimo jiné zvyšovat finanční gramotnost české populace. Jak zjišťuji, tak mám pár čtenářů i na Slovensku, takže bych možná mohl rozšířit cíl i na slovenskou populaci. (úsměv) Někdy si také říkám, abych si tímhle způsobem jen nevyškolil konkurenci. Ale uklidňuji se tím, že trh je dostatečně velký, aby se zde v budoucnu uplatnilo víc subjektů, jako je FINEZ. Běžné poradenské společnosti nebudou pro FINEZ nikdy konkurencí, tam si naopak říkám, že každá informace, která může řadového poradce posunout dále, je jedině dobře.
Foto, zdroj: finmag.cz
Share
