Czechoslovak Group (CSG)

[Muti]

Zdroj: Patria Finance (finance.patria.cz)

Dobrý den,

v souvislosti s vysokým zájmem o primární úpis akcií společnosti Czechoslovak Group Vám přinášíme aktuální informace.

Na základě podmínek stanovených emitentem bohužel není možné nabídnout IPO CSG retailovým investorům. Úpis je určen výhradně pro profesionální klienty dle platné legislativní klasifikace. Obchodování s akciemi Vám můžeme zprostředkovat na amsterdamské burze od pátku 23. ledna 2026.

Czechoslovak Group - největší IPO evropského obranného průmyslu
Czechoslovak Group oznámila záměr vstoupit v nadcházejících týdnech na amsterdamskou burzu. Přesný časový harmonogram nebyl ještě oznámen.

CSG plánuje prodat prostřednictvím společnosti CSG B.V nové akcie v hodnotě 750 mil. EUR a stávající akcie od hlavního akcionáře CSG (Michal Strnad prostřednictvím CSG FIN), jejichž výše bude ještě stanovena.

Společnost obdrží čistý výnos z emise nových akcií, který zamýšlí použít na obecné korporátní účely (rozšiřování výrobních kapacit, akvizice).

Společnost obdržela závazné investiční přísliby od společností Artisan Partners, společnosti BlackRock a od společnosti Al-Rayyan Holding LLC a to v celkovém objemu 900 mil. EUR.

Upisovací pásmo nebylo prozatím oficiálně oznámeno. Indikativní ocenění skupiny dle informací z médií by se nicméně mohlo pohybovat v rozmezí 25-30 mld. EUR. Při horní hodnotě cenového rozpětí (30 mld. EUR) to dle našich odhadů představuje valuaci EV/EBITDA2026e 16,3x, EV/EBIT2026e 18,0x a EV/SALES2026e 4,4x.

CSG je druhým největším evropským výrobcem velkorážové munice s tržním podílem okolo 35 % a zavedeným dodavatelem pozemní techniky. V návaznosti na akvizice společností Kinetic Group a Fiochi se CSG stala největším výrobcem malorážové munice v západním světě s tržním podílem 13 %.

Střednědobý výhled skupiny zahrnuje předpoklad růstu tržeb okolo 14-16 % CAGR a EBIT marži 26-28%. Předvídatelnost tržeb ve střednědobém období je podpořena celkovým objemem potvrzených zakázek (backlog) v objemu 14 mld. EUR ke konci třetího čtvrtletí 2025.

Představení společnosti

Z lokálního distributora repasované vojenské techniky se Czechoslovak Group (CSG) během 30 let rozvinula v komplexní průmyslově-technologický konglomerát (100+ společností ve skupině) s globálním dosahem v obranném a bezpečnostním průmyslu. Hlavním předmětem podnikání skupiny CSG je výroba velkorážové, střední i malorážové munice a také výroba, údržba a modernizace pozemní techniky. Skupina sídlí v Praze a zaměstnává více než 14 000 pracovníků. Své produktové portfolio nyní vyváží do více než 70 zemí světa. Globální působnost skupiny rovněž zahrnuje 39 výrobních závodů v České republice, Indii, Itálii, Srbsku, na Slovensku, ve Španělsku i ve Spojených státech. 100% akcionářem společnosti je Michal Strnad (prostřednictvím entity CSG Fin a.s.), který zároveň zastává roli CEO celé skupiny.

Aktivity CSG

Zejména v oblasti výroby velkorážové i malorážové munice zaujímá skupina CSG silné tržní postavení v globálním měřítku. CSG je druhým (#1 Rheinmetall) největším evropským výrobcem velkorážové munice s tržním podílem okolo 35 % a zavedeným dodavatelem pozemní techniky. V návaznosti na akvizice společností Kinetic Group a Fiochi se CSG stala největším výrobcem malorážové munice v západním světě s tržním podílem 13 %.

Geograficky zůstává klíčovým trhem pro skupinu CSG Evropa, která se na celkových tržbách společnosti podílela za 9M25 ze 76 %, z čehož 26 % připadá na Ukrajinu. Z veřejně obchodovaných společností v rámci evropského obranného sektoru má CSG největší expozici vůči Ukrajině. Ostatní evropské výnosy společnosti plynou zejména z České republiky a Slovenska. Spojené státy americké tvoří 18 % tržeb společnosti a na zbytek světa připadá 6 %.

Produktově se munice velké a střední ráže podílí na 60 % celkových výnosů společnosti (9M25), následovaná malorážovou municí s 22% podílem a výrobou a servisem pozemní techniky s podílem 13 %. V rámci organizačního uspořádání CSG spadá velkorážová munice, pozemní technika, obranná elektronika a pokročilé systémy pro bezpilotní prostředky do stěžejní divize Defence Systems, která za první tři čtvrtletí loňského roku tvořila 76 % celkových tržeb skupiny CSG a 91 % provozního zisku EBIT (29% EBIT marže). Hlavní zákazníci divize jsou vládní instituce (členské státy NATO), Ukrajina i Indonésie. Smluvní vztahy mají zpravidla dlouhodobý charakter (3-6 let pro velkorážovou munici, 5-7 pro pozemní obranné systémy).

Druhá hlavní divize AMMO+ zahrnuje produkci malorážové munice. Její příspěvek k finanční výkonnosti skupiny za stejné časové období dosáhl 22 % celkových tržeb a 8 % provozního zisku EBIT (8% EBIT marže). Přičemž 81% tržeb (9M25) pocházelo z civilního sektoru. Klíčovým trhem pro malorážovou munici je USA s podílem 79 %.

Obchodní strategie

Komunikovaný strategický rámec skupiny CSG se opírá o vzájemně propojené pilíře 1) plné vertikální integrace segmentu střední a velkorážové munice, 2) rozšiřování výrobních kapacit napříč produktovým portfoliem s cílem participovat na rostoucích výdajích na obranu (nejen) členských států NATO a 3) globální expanze na nové trhy (USA, APAC).

Do roku 2027 je ambicí společnosti dosáhnout plné vertikální integrace v segmentu výroby velkorážové munice, kterou CSG realizuje prostřednictvím akvizic klíčových dodavatelů v celém hodnotovém řetězci. To společnosti umožňuje nejen eliminovat úzká hrdla v produkci, ale i dosahovat vyšších provozních marží v porovnání s konkurenčními subjekty. Akvizice německého závodu na výrobu nitrocelulózy Walsrode (2025) a joint venture s řeckou státní společností HDS (2025) pro výrobu TNT zajišťují skupině CSG téměř plnou soběstačnost v klíčových vstupech při výrobě velkorážové munice. V kontextu celoevropského nedostatku surovin pro výrobu munice je tato soběstačnost významnou konkurenční výhodou CSG.

Na strukturální nedostatek munice a vojenské techniky v rámci NATO reaguje skupina CSG rozšiřováním výrobních kapacit napříč produktovým portfoliem. V segmentu velkorážové munice plánuje skupina CSG navýšit vlastní výrobní kapacity na více než 1 mil. kusů ročně, což by znamenalo desetinásobně zvýšit kapacitu oproti stavu před ruskou invazí na Ukrajinu.

Akvizicí divize The Kinetic Group (dříve Vista Outdoor) získala CSG kontrolu nad značkami Federal, Remington a CCI, čímž se stala největším západním výrobcem malorážové munice. Transakce umožnila společnosti přístup na kritický severoamerický trh, kde CSG nyní disponuje rozsáhlou distribuční sítí a výrobními kapacitami, které jsou částečně imunní vůči evropským regulačním tlakům. Tento segment generuje stabilní cash-flow z civilního trhu (sportovní a lovecká střelba) a management vidí velký potenciál segmentu malorážové munice i ve vládních kontraktech pro obranný průmysl.

Historickým milníkem pro společnost je kontrakt v hodnotě 632 mil. USD od americké armády na vybudování moderního závodu pro plnění velkorážové munice Future Artillery Complex (kapacita 36 tis. kusů měsíčně). CSG se stala první evropskou společností, která v USA buduje kompletní závod na plnění munice střední a velké ráže.

Globální ambice skupiny CSG se neomezují pouze na starý kontinent a zámoří. Obchodní příležitosti vidí společnost rovněž v akcelerující poptávce po obranné elektronice a pozemní technice v regionu APAC (Indie, Indonésie).

Finanční výkonnost skupiny CSG

Finanční výkonnost skupiny vykazuje v posledních letech mimořádnou dynamiku taženou kombinací organické expanze (v reakci na globální bezpečnostní situaci) a transformačních akvizic (zejména Fiocchi Munizioni a The Kinetic Group). CSG dosáhla v letech 2022-24 průměrného ročního růstu tržeb (CAGR) ve výši 126 % na 4 mld. EUR. To ze skupiny CSG činí jednu z nejrychleji rostoucích společností evropského obranného průmyslu. V letech 2022-24 byl organicky růst skupiny CSG tažen především rostoucí produkcí velkorážové munice. Za stejné období vzrostly tržby skupiny na Ukrajině z 0,4 mld. EUR na 1,7 mld. EUR (v EU z 0,5 mld. EUR na 1,1 mld. EUR). Silný růst společnosti byl doprovázen i výrazným zlepšením provozní ziskovosti. EBIT marže skupiny vzrostla od roku 2022 o 850bps na současných 24,5%.

Tabulka 1 Finanční výkonnost CSG za 2022-24


K 9. měsíci roku 2025 vykázala CSG tržby ve výši 4,5 miliardy eur (+82 % y/y na pro forma bázi), provozní zisk EBITDA ve výši 1,2 miliardy eur (+79 % meziročně) a provozní marži EBITDA ve výši 27 %. Slabý výsledek divize Ammo+ (-20 % y/y výnosy, -69 % y/y EBIT) na pozadí nepříznivých tržních podmínek (kombinace vyšších vstupních nákladů a nižší poptávky) byl více než kompenzován pokračující silnou výkonností divize Defence Systems (výnosy +59 % y/y, EBIT +58% y/y). I přes masivní investice a akviziční aktivitu si skupina udržuje zdravou finanční pozici s poměrem čistého dluhu k EBITDA na úrovni 2,1x. Společnost by měla být schopna dosáhnout za rok 2025 svých celoročních cílů s tržbami nad úrovní 6,4 mld. EUR při EBIT marži 24-25 % a úrovní čistého dluhu / EBITDA pod 2x.

V rámci obranného sektoru se skupina CSG prezentuje nadprůměrnou provozní ziskovostí s 24,5 % upravenou provozní marží EBIT. Sektorově nadprůměrná provozní ziskovost CSG je výsledkem orientace skupiny na vertikální integraci v klíčovém segmentu produkce velkorážové munice, prosazujících se úspor z rozsahu a provozní páky.

V letošním roce plánuje skupina CSG další dynamický růst s cílovou úrovní tržeb 7,4-7,6 mld. EUR při stabilní EBIT marži 24-25 %.

VIAC INFO V PRILOZENOM SUBORE.

[Muti]

Czechoslovak Group (CSG) se snaží prostřednictvím svého vysoce očekávaného IPO na amsterdamské burze získat celkem 3,3 miliardy eur (80,2 mld. Kč), přičemž 2,55 miliardy by mělo jít majiteli podniku Michalu Strnadovi za prodej části jeho vlastních akcií CSG a dalších 750 milionů získá přímo CSG z nově vydaných akcií. Společnost cílí na ocenění 25 miliard eur, dříve to bylo ještě o pět miliard více. Akcie budou nabízeny za fixní cenu 25 eur za kus, napsala agentura Bloomberg.

O úpis byl obrovský zájem – velikost nabídky byla pokryta během několika minut od zahájení objednávek, informoval Bloomberg. Obchodování začne v pátek 23. ledna na burze Euronext Amsterdam, což je velmi rychlé tempo pro tak velký obchod, dodala agentura.

CSG podle informací Reuters nabízí na burze až 15,2 % z celkového počtu akcií. Z tohoto balíku je 30 milionů nově vydaných akcií a 122 milionů stávajících akcií držených majitelem společnosti Michalem Strnadem, včetně opce pro případné přeupsání. Pokud Strnad opce na dodatečný prodej akcií využije, může získat dalších 496 milionů eur, čímž by se celkový výnos z transakce dostal až na 3,8 miliardy eur.

V případě uplatnění opce by se zároveň jednalo o největší primární úpis akcií na amsterdamské burze od roku 2006, kdy na tamní burzu vstoupila firma KKR Private Equity Investors, vyplývá to z dat Dealogic.

Prospektus zveřejněný pro IPO firmy podle Reuters ukazuje, že Michal Strnad v současnosti drží 99,98 % akcií CSG, zbytek vlastní vrcholní manažeři firmy. V případě upsání všech plánovaných akcií by Strnadovi zůstal 84,78% podíl.

Cena IPO je stanovena na 25 EUR/akcii. Na spodní hranici původního rozpětí (25–30 miliard EUR) naše odhady naznačují ocenění: EV/EBITDA2026e 13,8x; EV/EBIT2026e 15,2x;EV/TRŽBY2026e 3,7x. Podle našeho názoru představuje potenciální cena IPO na spodní hranici rozpětí atraktivní vstupní bod vzhledem k nadprůměrným růstovým vyhlídkám a prémiové provozní ziskovosti CSG.

CSG podle informací Reuters plánuje vyplácet dividendu ve výši 30 až 40 procent čistého zisku, a to od roku 2027.

Podle informací Patria Finance není možné v návaznosti na podmínky stanovené emitentem IPO CSG distribuovat retailovým zákazníkům, úpis je určen výhradně pro profesionální klienty. První den obchodování s akciemi na trhu je plánován na pátek 23. 1. 2026.

Načasování vstupu na burzu se pro CSG zdá být ideální. Po loňské jízdě totiž i letos dochází k silnému růstu akcií v obranném sektoru kvůli geopolitickému napětí (USA vs. Venezuela, debaty o Grónsku). Ostatně index evropských obranných akcií od Goldman Sachs za poslední dva roky hodnotu ztrojnásobil.

CSG má díky válce na Ukrajině, jež začala v únoru 2022, výrazně vyšší tržby. Ukrajině firma dodává munici a obrněná vozidla. Tržby z prodeje společnosti se v roce 2024 oproti roku 2021 (poslední předválečný rok) téměř devítinásobně zvýšily. Pro letošek pak firma počítá s tržbami ve výši 7,4 až 7,6 miliardy eur a eviduje objem nevyřízených objednávek ve výši 14 miliard eur. Provozní marže má zůstat na 24 až 25 %.

Čtvrtina z tržeb ve výši 4,49 miliardy eur za prvních 9 měsíců roku 2025 pocházela právě Ukrajiny. Společnost se navíc rozrůstá prostřednictvím akvizic, naposledy koupila americkou Kinetic Group (značky munice Remington, Federal) na konci roku 2024.

IPO CSG bude prvním velkým evropským úpisem roku 2026. Hlavními manažery emise jsou BNP Paribas, Jefferies, JPMorgan a UniCredit.

[MiBi]

Pokracovanie temy z https://ako-investovat.sk/diskusia/view ... 71#p222071
V XTB dostupne ako CSG.NL
Akcie CSG v Amsterdamu otevřely +30 % na 32,5 EUR ve srovnání s naceněním IPO na 25 EUR
https://live.euronext.com/en/product/eq ... 73TS8-XAMS

Post od Dana k CSG:
Czechoslovak Group je v současné době jedním z nejviditelnějších a nejrychleji rostoucích průmyslových holdingů ve střední Evropě. Pokud hledáte mentální zkratku, představte si ji jako českou verzi „Stark Industries“ – bez sci-fi a ega, plus těžký průmysl, munice a skutečná, nasaditelná technologie.

CSG působí v několika klíčových divizích:

• Obrana, včetně Excalibur Army

• Ammo+ (výroba dělostřelectva a munice)

• Mobilita, kde Tatra Trucks vyniká jako skutečný průmyslový klenot

• Letectví a kosmonautika

• Obchodní projekty

Během posledního desetiletí se skupina transformovala z regionálního obchodníka s přebytečnou vojenskou technikou na globálního hráče s mnohamiliardovými tržbami. Válka na Ukrajině masivně zvýšila poptávku po dělostřelecké munici a těžké vojenské technice a CSG se stala jedním z klíčových dodavatelů modernizovaných systémů sovětské éry i nově vyrobeného vybavení pro Ukrajinu. V mnoha ohledech mi tento příběh připomíná to, co jsme viděli s $RHM.DE (Rheinmetall AG) – a jsem rád, že je nyní veřejně obchodována další srovnatelná společnost.

Z mého pohledu je CSG velmi zajímavý podnik s dlouhodobým potenciálem a v budoucnu bych vážně zvážil jeho přidání do portfolia. Nicméně nehraji IPO a vzhledem k současnému ocenění se akcie prozatím rovnou dostanou na můj seznam sledovaných položek.

Ještě jedna osobní poznámka: podle mého názoru Tatra vyrábí nejlepší těžké vojenské podvozky na světě. Nejde jen o národní hrdost. Jejich dominance v kategorii nákladních vozidel pro Rallye Dakar se nestala náhodou. Podvozky Tatra jsou globálním standardem pro těžké vojenské platformy, včetně samohybných dělostřeleckých systémů, jako je francouzský CAESAR. Pokud jde o extrémní podmínky a spolehlivost, je to zlatý standard.

Doufal jsem, že akcie hned po IPO nevyskočí o 30 % nebo více. Bohužel se přesně to stalo. Takže zůstanu trpělivý, počkám na rozumnější ocenění a nechám akcie, ať si nejprve „nakreslí svůj graf“.

[JUGGLER]

Na IB dostupná. Likvidná, takmer bez spreadu: posledná cena 32,70.
Ja by som ju teraz zahral na pokles, ale nie je shortovateľná a nemá ani opcie.
Ak by sa stala ,,optionable,, dajte vedieť.
Rád si stavím na pokles, keby ohlásili mier na UA.

[MiBi]

Vyber z clanku: https://e.dennikn.sk/5098225/preco-je-s ... kom-smeru/
Czechoslovakia Group od roku 2021 svoje tržby vďaka vojne na Ukrajine nielenže dostala na viac ako desaťnásobných 6,4 miliardy eur, ale mimoriadne vysoké sú aj jej zárobky. Na hrubý zisk pred úrokmi a zdanením premieňa teraz až štvrtinu svojich tržieb. Hlavne vďaka tomu, že je mimoriadne silná v produkcii munície do ťažkých zbraní, ktorá chýba na ukrajinskom fronte už pár rokov v najväčšom rozsahu, a tak jej ceny výrazne stúpli.
Produkuje pritom nielen muníciu, ťažké bojové vozidlá či radary, ale aj nákladiaky, systémy riadenia letovej prevádzky či železničné brzdy. A Strnadovci len nedávno kúpili napríklad aj najväčšie slovenské konzervárne Novofruct. Trvanlivé potraviny armády tiež potrebujú a rodina tak ďalej vetví svoj zbrojársky biznis do nových oblastí.

Čím to je, že práve Strnadovci sa stali majetkovo najsilnejšími z tunajších biznismenov?
Ako je možné, že ďaleko za sebou nechali aj Pentu, J&T, rodinu Petra Kellnera či takzvaných mecenášov Smeru, teda Norberta Bödöra, Jozefa Brhela či Miroslava Výboha, ktorý sa rovnako venoval zbrojárstvu?

Hovorili sme s viacerými ľuďmi z politiky i biznisu, ktorí sa s nimi poznajú. Otca Jaroslava i syna Michala označujú za mimoriadne pracovitých. „Michal bežne začína pracovať o piatej ráno a končí o jedenástej večer,“ hovorí jeden zo zbrojárov, ktorý si neprial uviesť meno.
Obaja sú veľmi zorientovaní vo svojom fachu. Rozumejú zbraniam, rozumejú trendom, rozumejú firmám, ktoré vlastnia, občas idú až do mikromanažmentu. Ich manažéri by im len zložito mohli predkladať veci, ktoré by neboli pravdivé, bez toho, aby si to všimli.
Zároveň sú nároční aj na podriadených, s ktorými nemajú problém sa rozlúčiť, ak sú s nimi nespokojní.

Strnadovci zároveň viackrát ukázali skvelý biznisový odhad. Otec Jaroslav do zbrojárstva prenikol v čase, keď v ňom investoval málokto – teda v nultých rokoch milénia a v časoch hospodárskej krízy.
Kritici o ňom s dešpektom hovorili ako o obchodníkovi so šrotom. Strnad totiž po Európe vykupoval starú sovietsku a československú techniku, ktorú jeho firmy následne opravovali a predávali do arabských krajín, prípadne si ponechávali ako zdroj náhradných dielov.
„CSG nie je žiadna privatizérska spoločnosť, jej príbeh sa začínal hrdzavým tankom,“ povedal o tejto spoločnosti Kaliňák.

Prvým dôležitým obdobím bolo obdobie 2012 a 2013. Otec Jaroslav vtedy kúpil skrachovanú českú automobilku Tatra (s menšinovým partnerom René Materom). Tatra je dnes dodávateľom nielen nákladných vozidiel, – len Kaliňák s nimi podpísal rámcove obchody za dve miliardy –, ale aj podvozkov pod obrnené vozidlá a pod samohybné húfnice rôznych výrobcov, vrátane slovenských húfnic Zuzana.
Po ďalšie: na Slovensku si vtedy Strnad prenajal dva štátne opravárenské podniky, v Novákoch a v Trenčíne.

V roku 2021, teda pred začiatkom Putinovej invázie na Ukrajinu, dosahovali tržby celej Czechoslovak Group iba 0,6 miliardy eur. Každý rok vojny následne skokovo rástli a v minulom, ešte definitívne neuzavretom roku už presahovali šesť miliárd.
Ako sa to stalo?
Európske štáty začali jednak vyprázdňovať vlastné armádne sklady, aby pomohli brániacej sa Ukrajine, a potom sami začali vo veľkom kupovať zbrane a vojenský materiál pre vlastnú potrebu.
Dopyt po delostreleckých granátoch mnohonásobne vzrástol a poskočila aj ich hodnota. Cena nového náboja v najťažšom kalibri 155 milimetrov dosahovala pred vojnou 3000 eur, dnes dosahuje 5000 eur.

Muníciu manažujú zo Slovenska
Strnadova skupina sa od väčšiny konkurentov v súčasnosti líši tým, že jej firmy vyrábajú všetky kľúčové komponenty pre delostreleckú muníciu.
„CSG kontroluje prakticky celý výrobný reťazec – od surovín, ako sú TNT a nitrocelulóza, až po hotovú muníciu kalibru 155 mm, 120 mm a ďalších. Veľkokalibrovú muníciu a jej komponenty vyrábame v závodoch v Španielsku, Nemecku, na Slovensku, v Srbsku a Grécku,“ oznámila pred časom firma.

Táto ťažisková Strnadova výroba spadá pod slovenskú odnož MSM Group a celú muničnú výrobu riadia manažéri zo Slovenska.
Ústrednú pozíciu si zachovávajú Nováky, kde Strnad a jeho partneri kompletne zmodernizovali tamojšie priestory a dnes tam zamestnávajú 350 ľudí.
Nováky sú dnes dôležité nielen preto, že muníciu vyrábajú, ale ju aj vykupujú, repasujú a dokážu jej predĺžiť životnosť. To bolo zásadné hlavne na začiatku invázie, keď na Ukrajinu prúdila hlavne už vyrobená, niekedy aj desiatky rokov stará munícia, ktorá v mnohých prípadoch prechádzala aj cez MSM.

Všetko toto prebieha aj s vedomím súčasnej slovenskej vlády, predovšetkým ministra obrany Kaliňáka, ktorý krátko po voľbách presadil takú zmenu zákonov, aby to bolo jeho ministerstvo, kto povoľuje vojenský export.
Keď Kaliňák na jeseň 2024 otváral Strnadovi ďalšiu výrobnú linku v pobočnom závode v Snine, pripustil, že veľká časť slovenskej munície končí na Ukrajine. Neputuje tam väčšinou priamo, ale cez štáty EÚ, ktoré ju reexportujú.


Strnadovi zástancovia hovoria, že jeho skupina síce dnes vo veľkom zarába na slovenských štátnych a pološtátnych firmách, ale nebolo to zadarmo. „Celý tento úspech sme si tvrdo odpracovali,“ hovorí jeden z manažérov blízkych Strnadovi, ktorý si neprial uviesť meno.
Argumentujú predovšetkým Novákmi. V marci 2007 došlo vtedy ešte v štátnom VOP Nováky k tragickému výbuchu, ktorý zabil osem zamestnancov a zamestnankýň. Potom prišli armádne škrty a neskorší minister Ľubomír Galko (za SaS) hovoril o tom, že ak nenájdu strategického investora, podnik pôjde do likvidácie.
„Vybuchnuté Nováky prevzal súkromník v čase hospodárskej krízy. V tejto hladovej doline sme vtedy od nich chceli, aby garantovali aspoň sto pracovných miest. Dnes zamestnávajú cez 300 ľudí a patria k najmodernejším firmám svojho druhu v Európe,“ hovorí.
Čoraz väčšie zisky sa v najbližších rokoch čakajú aj od druhého slovenského producenta munície, ktorým je dubnický ZVS Holding s pobočným závodom v Snine.
Strnadovci majú v tejto firme polovičný podiel, ktorý v minulosti kúpili od podnikateľa Miroslava Solavu, druhú polovicu kontroluje ministerstvo obrany cez štátnu skupinu DMD.

Kým v Novákoch vyrábajú muníciu nižších kalibrov, ZVS Holding sa orientuje na najväčší 155-milimetrový kaliber. Pred vojnou vyrábali 25-tisíc kusov ročne, tento rok chcú vyrobiť až 250-tisíc.
Umožnia to investície do nových výrobných liniek, na ktoré formou navýšenia základného imania prispel zo štátneho aj Kaliňák.

Je úspech skupiny CSG na holandskej burze dobrá správa pre Slovensko?
Strnad za 15 percent akcií skupiny vyťažil niekoľko miliárd. To sú peniaze od zahraničných súkromných investorov, z ktorých určitá časť by mohla skončiť aj v slovenských závodoch.
„Keďže my ako štát sme partnerom skupiny CSG, tak ich úspech na burze považujem za dobrú správu aj pre Slovensko,“ hovorí Kaliňák.
Naráža práve na ZVS Holding, ktorú síce spolovice vlastní štátna skupina DMD, ale manažérsku kontrolu má Strnad. Podľa Kaliňáka bude manažment firmy po vstupe na burzu tlačený k tomu, aby vyplácal druhému akcionárovi, teda štátu, primerané dividendy.

[Ladis]

Ty bys chtěl vydělat peníze s akciem výrobců zbraní, které zabily milion lidí v Ukrajiné, Palestině, USA a v Africe? Č̣ím více zastřelených lidí, tím vyšši dostaneš dividendy? Raději si to uvědom a vyhýbej se akciím Colt, CSG, Bae, Rheinmetall, Hensoldt, Lockheed Martin, RTX, Boeing, Oracle, Palantir.!

[Glogol]

Uspech je pekne slovo na nastenku ale ekonomika potrebuje peniaze. Snad sa nieco z tych penazi dostane spat do slovenskej ekonomiky. Ale to je len moja viera.

[MiBi]

Ako to vidi.D.Danis: https://marker.sk/clanky/1017/do-sloven ... americania
Kto s nim suhlasi, nech nekupuje ani ETF zacinajuce slovom iShares
Len pre doplnenie BlackRock spravuje ETF fondy a teda investuje tam, kde chcu jeho zakaznici, ak ti kupuju ETF na zbrojarsky priemysel, tak Blackrock kupuje akcie zbrojarskych firiem - ja za tym nevidim ziadny dalsi umysel.

Do československej skupiny CSG – a tým nepriamo aj do slovenských zbrojoviek – vstúpili dravci. Investovali takmer štyri miliardy eur. A získali vlastnícke podiely.
Medzi investormi je aj americký gigant BlackRock. Kto trochu pozná túto spoločnosť vedenú Larrym Finkom, musí dvihnúť obočie.
BlackRock – najväčší správca finančných aktív na svete – je považovaný za korporátnu centrálu amerických globalistov. Je nastavený progresívne. A je nastavený provojnovo.
BlackRock investoval miliardy dolárov do vojny na Ukrajine. Za Bidenovej vlády patril medzi najväčších súkromných sponzorov vojny (samozrejme, s majetkovými zárukami Ukrajiny). Po volebnej porážke amerických demokratov a nástupe Trumpa začal BlackRock z Ukrajiny ustupovať. Trumpov mierový proces je pre zbrojárskeho investora riziko. Kapitál presmeroval do bezpečnejšej destinácie. Do EÚ.

Globalisti z BlackRocku to majú rozohrané dobre. Krajiny EÚ ohlásili zbrojárske preteky. Chcú míňať stovky miliárd eur na prezbrojovanie a dopĺňanie muničných zásob (ktoré skončili na Ukrajine – a s veľmi chabými výsledkami pre Ukrajincov). Motorom financovania vojenských programov majú byť EÚ a Nemecko.
Globalisti to majú v Európe podchytené na oboch koncoch. Brusel má vo zvyku poslúchať. A nemecká vláda? Tá síce pri plánoch na astronomické výdavky zvykla robiť problémy, no to sa už zmenilo.

Nemecký kancelár sa volá Friedrich Merz. Je to ten istý Friedrich Merz, ktorý bol roky šéfom nemeckej divízie spoločnosti BlackRock. Pracoval pre americkú finančnú oligarchiu.
Ešte pred nástupom do funkcie kancelára presadil Merz dve vysoko sporné rozhodnutia. Zrušil nemeckú dlhovú brzdu, ktorú roky rešpektovali všetky nemecké vlády. A uvoľnil stovky miliárd na mamutie zbrojárske programy.

Volajme to BlackRock playbook. Noty z BlackRocku.
Táto spoločnosť medzitým navýšila investície v zbrojovkách na území Nemecka (Rheinmetall). A pýta si podiel na koláči aj inde. Dokonca aj v Česku a na Slovensku. Chce podiely v celom zbrojárskom reťazci, ktorý sa chystá zarábať miliardy eur.

V tomto biznise nejde len o pár percent akcií pre amerických investorov. Môžeme predpokladať, že to je len začiatok. Ich investície – a podiely na majetku – zrejme rýchlo porastú. Americkí investori pomôžu s finančnými nástrojmi EÚ a miliardovými zákazkami od európskych vlád. A následne pomôžu s delením ziskov. Aby ich Európania neniesli na svojich pleciach priveľa.
Schémy EÚ a jej nemeckej peňaženky sú už nastavené. Zbrojárske objednávky vlád sa majú financovať cez nové úverové nástroje EÚ (program SAFE). Stroj je pripravený zarábať. Doladiť treba hlavne to, komu bude patriť zisk.

Vyzerá to tak, že slovenské zbrojovky sa stávajú súčasťou veľkej hry. Majú miliardové kapacity. A po novom aj vplyvného amerického spoluvlastníka.
Je však veľmi otázne, či si to zaslúži uznanie a potlesk. Európania majú zo svojho vrecka vrhať stovky miliárd eur na horúčkovité zbrojenie. Zarábať na tom budú veľkí americkí hráči ako BlackRock.
Obľúbené argumenty Kaliňáka či Fica o tom, ako tieto projekty oživia slovenský priemysel a dajú prácu tisíckam ľudí, sú možno pekné, no aj tie krívajú.
Pri práci – pri každej práci – je potrebné odpovedať na otázky, komu má slúžiť. A s akým účelom. Pre koho pracujeme a s akou pointou.

Pravdepodobnosť, že rozmach výroby v slovenských (českých) zbrojovkách bude slúžiť slovenským národným záujmom alebo bezpečnosti Slovenska, je blízka nule.

A bezpečnosť a suverenita EÚ?
O tom sa môžeme rozprávať až potom, čo Únia nebude pod kontrolou jej amerických akcionárov. Teda vtedy, keď bude playbook pre hráčov z EÚ európsky.

[jogo]

Havel sa asi v hrobe obracia, keď toto vidí....

[Glogol]

Ja ti nevim karle - ked sa po 1989- 2001 rusila zbrojarska vyroba - x hejslovakov lamentovalo ze havel nam rusi zbrojarsku vyrobu - teraz lamentujeme ze sa ozivuje. Cele to CSG sice ide mimo mojich investicii ale zial doba je taka ze nezbrojis - si slaboch.

[MiBi]

https://www.facebook.com/1033710929/pos ... 559210756/

[JUGGLER]

USA údajne prinútili Babiša zachrániť muničnú iniciatívu

Pred vlaňajšími parlamentnými voľbami predseda ANO Andrej Babiš avizoval koniec českej iniciatívy na podporu Ukrajiny. Tvrdil, že nový americký prezident čoskoro zabezpečí mier a dodávky munície už nebudú potrebné.

Zároveň ostro kritizoval výrobcu zbraní Michala Strnada a jeho skupinu CSG, jedného z hlavných dodávateľov iniciatívy, a označil muníciu za predraženú a netransparentnú. Po voľbách však Babiš zmenil postoj.

Podľa časopisu Reportér, na ktorý sa odvolávajú Seznam Zprávy, zohral kľúčovú úlohu tlak Spojených štátov, najmä nového amerického veľvyslanca Nicholasa Merricka. Ten sa stretol s Babišom aj ministrom priemyslu Karlom Havlíčkom.

Jasne im vraj komunikoval americké priority: vyššie výdavky na obranu, potvrdenie nákupu stíhacích lietadiel F-35 a pokračovanie muničnej iniciatívy. Americký generál Curtis Buzzard, zodpovedný za koordináciou vojenskej pomoci Ukrajine, tému predniesol počas decembrových rokovaní na Pražskom hrade.

Začiatkom januára Babiš oznámil, že iniciatíva bude pokračovať. Česko zostane len koordinátorom a nebude ju financovať z vlastných zdrojov.
Rozhodnutie bolo politicky citlivé, pretože Babiš pred voľbami ťažil z hlasov kritizujúcich túto pomoc.

Skupina CSG Strnada tak naďalej profituje z tejto iniciatívy, zároveň posilňuje svoju pozíciu v USA získaním veľkej zákazky od americkej armády a investuje spolu s fondom vedeným Donaldom Trumpom Jr.

(max)

[Ladis]

Ocenění akcie CSG asi nikoho nezajímá. Nebo? Finance.Yahoo oznamuje už pár hodin:
P/E 47. P/S 4,0. P/B 20.
Tedy je Strnad předražený. A maji u toho ticker CSG.AS
https://finance.yahoo.com/quote/CSG.AS/key-statistics/

[MiBi]

Zákazky, ktoré rezort od nástupu Kaliňáka skupine CSG podpísal dosahujú takmer dvojnásobok tejto trhovej hodnoty: vyše 60 miliárd a 357 miliónov eur. To je o 60 miliárd a 204 miliónov eur viac, než CSG a jej firmy od ministerstva obrany získali od predošlých piatich vlád za posledných 10 rokov – teda Ódorovej, Hegerovej, Matovičovej, Pellegriniho a Ficovej po roku 2016.

Zistenia ICJK však naznačujú, že časť z týchto zmlúv nakoniec Strnadove firmy nemusia plniť, pretože by ich pri súčasných kapacitách pravdepodobne naplniť ani neboli schopné. Taktiež sa nám podarilo vyvrátiť viaceré tvrdenia ministra Kaliňáka o rámcovej megazmluve na tankovú a delostreleckú muníciu za 58 miliárd eur na najbližších sedem rokov. Tú ministerstvo obrany so ZVS Holdingom, v ktorom polovicu vlastní slovenský štát a druhú polovicu CSG, podpísalo na začiatku decembra minulého roka.

Nesedia napríklad Kaliňákove tvrdenia o krajinách, ktoré sa údajne chcú pridať, ani o tom, či vedel o pripravovanom vstupe CSG na burzu, alebo o výrobnej kapacite závodov na delostreleckú muníciu.

Pomohol Kaliňák so vstupom na burzu?
Prečo by však takúto zmluvu Kaliňákov rezort a Strnadova skupina podpisovali? Zdroje ICJK tvrdia, že cieľom mohlo byť pomôcť firme pred vstupom na burzu zvýšiť očakávania investorov, čo mohlo mať aj vplyv na cenu akcií pri ich uvedení v Amsterdame.
Zistenia ICJK naznačujú, že skutočným zámerom podpisu tejto zmluvy krátko pred vstupom CSG na burzu mohlo byť práve vyslanie pozitívneho signálu investorom.
Naznačujú to aj pochybnosti o tom, či by vôbec závody ZVS boli schopné pri súčasných kapacitách takúto obrovskú zmluvu naplniť, aj keby celých 7 rokov nevyrábali muníciu pre žiadnych iných odberateľov.

Viac na: https://www.icjk.sk/440/Viac-nez-0-mili ... m-na-burzu

[MiBi]

Akciový titul Czechoslovak Group bude přidán do indexu Stoxx Europe 600 s platností od otevření trhu 23. března