Poľnohospodárska pôda

[Myk]

Málo efektívni farmári
Jedným z dôvodov relatívne nízkej ceny pôdy je neefektívne poľnohospodárstvo, respektíve nízka ekonomická rentabilita farmárov a družstiev, ktoré na nej hospodária. Aj preto majitelia pôdy na Slovensku dostávajú za jej prenájom najmenej v Európe, v priemere len 69 eur za hektár ročne. V Česku je to 171 eur a v Maďarsku 206 eur. Nízku efektivitu prvovýroby spôsobuje najmä zameranie farmárov na obilniny a olejniny, kým napríklad na západe a juhu Európy je to ovocinárstvo, zelenina a vinárstvo. Vďaka produkcii s vyššou hodnotou vykazujú aj vyššie priemerné výnosy.
Slovenské poľnohospodárstvo dosiahlo v roku 2024 čistý zisk na hektár zhruba sto eur. Európsky priemer je štvornásobný.

Dalšími důvody jsou:
- hornatá krajina a velké množství nízkobonitní půdy, která snižuje průměrnou cenu i výnos - kvalitní půda je jen v 5ti okresech
- mafiánský systém rozdělování dotací (z doslechu vím o případu, kdy hospodařící zemědělec nepobíral dotace za hospodaření, ale ty pobíral někdo jiný).
- velká roztříštěnost vlastnictví - mafiáni se snažili až do roku 2020 udržet zemědělskou půdu mimo investorský zájem několikastupňovým předkupním právem pro zemědělce, což znemožňovalo převody od soukromých vlastníků (restituentů a dědiců) k investorům a zpomalovalo to scelování pozemků.

[MiBi]

Dalšími důvody jsou:
- hornatá krajina a velké množství nízkobonitní půdy, která snižuje průměrnou cenu i výnos - kvalitní půda je jen v 5ti okresech

Ked sa pozriem na tento obr. nemam pocit, ze by sme na to boli tak zle, co sa tyka kvality pody:

[Myk]

Nevím jak hodnotí Američané zemědělskou performance.
Já jen vím, že když jsem si dělal před pár lety analýzu orné půdy, tak mi vycházelo, že Na Slovensku byla jen v pár okresech. Hory jako Fatra, Rudohorie byly jen lesy a pastviny. Jestli do middle performance soil počítají i lesy, tak je Slovensko v průměru. Podle mě ale není. I Sasko má větší rozlohu produční orné půdy než Slovensko. A divné je na té mapě i Polsko, které je zemědělská velmoc a na mapě je červené.

[Trumpeta1978]

Problem so slovenskou pôdou pochádza ešte z čias socializmu: aby sa mohlo všade a čo najviac pestovať, tak sa použivalo nielen vela umelych hnojiv ale aj dalsich chemikalii. A tie stále z časti zostavaju v pôde.

[Myk]

Tohle je hlavní problém se Slovenskou půdou, protože odrazuje zahraniční zemědělce od toho, aby investovali do půdy na Slovensku:

Zneužívání zemědělských dotací v EU, se zvláštním zaměřením na Slovensko, je dlouhodobým problémem, který provázejí podezření z korupce, systémových selhání a zapojení "agro-mafie". Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) opakovaně vyšetřoval případy na Slovensku, přičemž do kauz byli zapojeni vysocí úředníci Pôdohospodárskej platobnej agentúry (PPA), vyšetřovatelé NAKA i prokurátoři.

Hlavní aspekty zneužívání dotací na Slovensku:

Systémové selhání PPA: Kontroly odhalily, že zneužívání není selháním jednotlivců, ale jde o systémový problém v PPA, která dotace přerozděluje.
Dotace na cizí půdu: Častým podvodem je žádání o dotace na půdu, která žadateli nepatří, nebo na ní vůbec nehospodaří.

„Agro-mafie“: V minulosti byly medializovány případy, kdy byly zemědělcům násilím či výhrůžkami zabírány pozemky, na které pak subjekty napojené na politické špičky čerpaly dotace.

OLAF a vyšetřování: OLAF uzavřel několik případů zneužití dotací na Slovensku. Podezření se týkala i zneužití peněz na "rozvoj venkova" (např. nákup karavanů, které nebyly využity k zemědělským účelům).

Hrozba ztráty financí: Slovensku opakovaně hrozily ztráty desítek až stovek milionů eur kvůli pochybením při administraci dotací.
Současný stav (2024–2026):

Ačkoliv proběhly reformy, zprávy z let 2025 a 2026 naznačují, že korupce na PPA přetrvává. Nadace Zastavme korupci upozornila, že PPA selhává v prevenci korupce. Ex-generální ředitel PPA Jozef Kiss čelil obviněním a objevily se informace, že policie a prokuratura o korupci věděly, ale nejednaly. V roce 2025 se objevily zprávy, že na nejvyšších místech státu nebyl odhalen ani jeden korupční trestný čin, což kontrastuje s přetrvávajícími podvody v agro sektoru.

Opatření EU:
Evropský parlament a Evropská komise intenzivně sledují situaci na Slovensku a prověřují podezření z rozsáhlého zneužívání evropských fondů.

[jaroslav80]

Cely system EU ohladom polnohospodarsskych dotacii je jedna velka mafia, korupcia a deformovanie trhu. A nie len na SK, ale v celej EU.
Podobne ako dotovanie energii cez ""dotacie" pre vyvolenych.

Cim skor tento zvrateny system skolabuje, tym lepsie.

Ja by som to riesil tak, ze prestat do EU odvadzat 90% penazi v porovnani so sucasnym stavom. Prestat z EU brat 90% penazi v porovnani so sucasnym stavom. Porusit vsemozne dotacie a "energopomoci", ktore sa rozdeluju vyvolenym a "spriaznenym". Kludne aj za cenu, ze ceny potravin v obchodoch a energii na fakturach vyskocia o 100%. A kazdy nech si pekne plati plnu palku za to, co spotrebovava. Bez deformacii.

Samozrejme v atmosfere aka vladne v EU a mentalnom nastaveni skorumpovaneho obyvatelstva EU je to cira utopia.

Varianta B - preckat to nejako s touto bandou povalacou a zlodejov a drzat sa od nich co najdalej.

[Murosik]

Skrytý investičný potenciál? Slovenská pôda je extrémne lacná, zarába ako byty v Bratislave

Z údajov uvedených v článku vyplýva, že jeden hektár pôdy sa mi splatí približne za 84€. Zaroven najomne za turo podu je urcene pravnym predpisom, takže nemôžem rátať s nejakým výrazným zvýšením nájomného.

Poľnohospdárska pôda môže byť vhodná investícia len v prípade, že pôdu budeš sceľovať a sám si budeš hladať vlastníkov pôdy, ktorí ani netušia, že na danú pôdu majú nárok.

[jaroslav80]

Poľnohospdárska pôda môže byť vhodná investícia len v prípade, že pôdu budeš sceľovať a sám si budeš hladať vlastníkov pôdy, ktorí ani netušia, že na danú pôdu majú nárok.

V mojom okoli v niektorych obciach uz prebehlo scelenie pozemkov v extravilane. Prebehlo to masovo, behom povedzme pol roka a kazdemu vymerali sceleny pozemok tam, kde mal podstatnu cast rozdrobenych pozemkov. Otec sa takym sposobom dostal k hektaru lesa a hektaru pola, kde je 100% jedinym vlastnikom.
Bonita pody je ale taka - ze na terminaku mas porovnatelny vynos (v porovnani s ponukami na odkupenie, ktore mu prichadzaju). A ak za peniaze kupis nejaky dlhopis v PrivatBanke alebo J&T tak si na dvojnasobnom vynose voci pode a mas to este aj bez prace.

[MiBi]

Zaujal ma prispevkok Veterné turbíny vraj zaberajú množstvo úrodnej pôdy. https://www.facebook.com/jan.janosi.7/p ... uH17HWDHbl
Slovensko má približne 2,37 milióna hektárov poľnohospodárskej pôdy, z toho asi 1,40 milióna hektárov ornej pôdy. Podľa najnovšej vedeckej analýzy využívajúcej satelitné snímky a systém LPIS ( Identifikačný systém poľnohospodárskych parciel), od roku 2004 bolo z evidencie poľnohospodárskej pôdy vyradených viac ako 1 000 km² (vyše 100 000 ha), značná časť tejto pôdy zarastá lesom alebo krovinami, iba približne 17 km² sa neskôr opäť využíva ako orná pôda.
To však neznamená, že dnes leží ladom 100 000 ha ornej pôdy. Ide o súčet plôch, ktoré boli v posledných približne 20 rokoch opustené alebo zmenili spôsob využitia. Podľa údajov rezortu pôdohospodárstva, LPIS a odborných odhadov sa za dlhodobo nevyužívanú poľnohospodársku pôdu považujú rádovo: 50 000 až 100 000 hektárov, teda približne 2–4 % všetkej poľnohospodárskej pôdy Slovenska.
Toľko štatistika o pôde. Nebyť zanietených ľudí, ktorí sa poľnohospodárstvu venujú ozaj telom a dušou, tak tu máme pôdy neúrekom aj pre 100 tisíc veterných turbín. AI mi pripravila zaujímavú infografiku, kde máme názorne ukázané ktoré stavby koľko percent pôdy zaberajú. Veterné elektrárne jej zaberajú trvalo najmenej. Je rozdiel veterný park a veterná turbína. Veterný park môže mať rozlohu rôznu, závisí to od množstva turbín v ňom. Ale samotná turbína zaberá aj s príslušenstvom pôdu v rozsahu 0,35 až 0,5 hektára. Turbíny však nemusia byť umiestnené práve na úrodnej ornej pôde. Môžu byť umiestnené aj na trávnatých porastoch a podobne. Určite sa kvôli nim nebudú vo veľkom rúbať ani lesy. No a v tom veternom parku môže poľnohospodár naďalej obrábať pôdu. Všimnite si na jednej fotografii ktorú som urobil z lietadla západne od Malaciek v Dolnom Rakúsku, že tie veterné elektrárne sú umiestnené blízko ciest ktoré tam poľnohospodári už mali, takže ani cesty nezaberú veľa pôdy. Najviac pôdy zaberajú priemyselné a komerčné areály, 0,25 % územia SR, potom diaľnice a ostatné cesty 0,18%, a rádovo v tisícinách percenta územia sú to veterné turbíny. Potrebná inštalovaná kapacita 470 MW by si vyžiadala záber len 0,002-0,004%, 600 až 1000 hektárov z územia SR. Ja keď cestujem smerom na Nitru, tak sa nestačím diviť aké veľké plochy zaberajú logistické sklady. Pridám aj fotku zo súskladia v okolí Senca. Nemám presné údaje ale máme na poliach aj dosť fotovoltiky, ale tiež sa dá tá pôda využiť na chov oviec, kôz a podobne.
Zhrniem, netreba sa obávať, že by sme kvôli turbínam prišli o množstvo úrodnej pôdy. Určite nevyhynieme, veď musíme svietiť vodne v noci, keď už tej elektriky budeme mať tak veľa... A ešte toto, hocikde a na hoci koho si budeme môcť kedykoľvek posvietiť.