AKO DOPADNE EUROZÓNA? ( Tipy a názory )

[Ferin007]

Prečo má práve Nemecko takú obavu z nakupovania dlhu problémových krajín ECB? Je za tým strach z inflácie, strata motivácie problémových krajín k štrukturálnym reformám alebo im takýto stav aj momentálne vyhovuje - ich financovanie dlhu je oproti problémovým štátom eurozóny veľmi prijateľné.

To je jednoduchý. Mají panickou a paranoidní (a pro ostatní nepochopitelnou) hrůzu z inflace. Rači nechají všechno zkrachovat, než aby k ní došlo.
Zažili si tu svou hyperinflaci ve 20. letech a dodneška z toho mají trauma.

[experience]

To je jednoduchý. Mají panickou a paranoidní (a pro ostatní nepochopitelnou) hrůzu z inflace. Rači nechají všechno zkrachovat, než aby k ní došlo.
Zažili si tu svou hyperinflaci ve 20. letech a dodneška z toho mají trauma.

A tá inflácia by bola takýmto rozhodnutím hrozivá? Prečo napr. v USA (zatiaľ) nemajú významný rast inflácie po zásahoch FEDu?

[Ferin007]

K inflaci zatím nejsou vhodný podmínky. Stačí, když začne ekonomika zas růst a domácnosti a firmy začnou zas utrácet.

[experience]

Eurozone debt web: Who owes what to whom?

http://www.bbc.co.uk/news/business-15748696

...

V tejto súvislosti sa objavujú nielen dlhy krajín voči bankám, ale aj dlhy krajín voči iným krajinám - to znamená, predpokladám, že jednotlivé štáty priamo kupujú dlhopisy iných štátov. Ak je to tak, odkiaľ berú peniaze na tento účel, keď ich štátne rozpočty sú dlhodobo deficitné a všetky krajiny zadĺžené?

[Honzajs]

Němci mají z inflací své zkušenosti. Odtud myslím ta obava a zakládání si na silné měně
Proč není v USA inflace? Do hry vstupuje ještě rychlost jejich oběhu

Inflace nastává při přehřátí ekonomiky. Ceny práce, zboží i služeb rostou relativně rychle. Ve většině případů jde o poptávkou taženou inflaci.
Hyperinflace znamená ztrátu důvěry v měnu. Ceny raketově rostou, protože se lidé snaží zbavit peněz za každou cenu. Nevěří jim.

[Myk]

Hyperinflace znamená ztrátu důvěry v měnu. Ceny raketově rostou, protože se lidé snaží zbavit peněz za každou cenu. Nevěří jim.

To samo o sobě nestačí, musí se k tomu zvyšovat množství peněz v oběhu. Pokud by se množství peněz nezvyšovalo, lidé sice peníze honem utratí za "jakoukoliv" cenu, ale pořád jich mají omezené množství. Prodejce rohlíku sice dostane za rohlík třeba 1000Kč, ale má jen 1000 Kč, takže když si potřebuje koupit mouku, nemůže za ní dát víc než 1000, takže cena mouky už neporoste, zemědělec nedostane víc než 1000 a nemůže si jít koupit rohlík za víc než 1000, atd. Aby byla hyperinflace, někde se musí objevit nové peníze a neustále se musí do systému dolévat.

V Německu ve dvacátých letech dolévala do systému peníze neustále vláda, pro kterou to bylo čiré zoufalství, protože nevěděla, jak splácet reparace a živit státní zaměstnance, důchodce atd. Takže se pustili do opakovaného tisku peněz - nebylo na výplaty, natiskli další peníze. Lidé dostali peníze a šli je utratit, ceny vzrostly, lidé neměli na jídlo, vláda jim zvýšila platy a natiskla na to další peníze......
Pokud by tisk přerušili, ceny by se zastavily, ovšem za cenu, že by to způsobilo otřes v systému - možná by se systém přehoupl do silné deflace způsobené tím, že peníze by začaly chybět nejprve u spotřebitelů - důchodci a státní zaměstnanci nedostali inflační valorizaci, ale zbytek ekonomiky jede stále v inflaci - důchodci přestanou kupovat rohlíky, sníží se odbyt rohlíků, ale zemědělci chtějí za obilí stále inflační cenu - zkrachuje pekárna, pak mlýn, pak teprve od zemědělce nikdo obilí nekoupí a zemědělec cenu sníží..

Čím více peněz se do ekonomiky přilévá, o to více je pak těžší je toky zabrzdit....

[Tibor]

To samo o sobě nestačí, musí se k tomu zvyšovat množství peněz v oběhu.

Takto jednoduché to nie je. Pretože neberieš v úvahu rýchlosť obehu peňazí. Ak sa statí dôvera v peniaze, začnú obiehať extrémne rýchlo. Každý sa ich bude snažiť zbaviť. Každý peniaz sa bude okamžite snažiť vymeniť za niečo hmotné. Hyperinfláciu teda môže za predpokladu totálnej straty dôvery v peniaze roztočiť aj rýchlosť ich obehu. Aj keď samozrejme tlačenie nových peňazí štátom je asi pravdepodobnejší dôvod. Respektívne: ak sa stratí dôvera v peniaze, štát ich začne tlačiť odušu. Takže by to išlo ruka v ruke. Zvyšujúce sa množstvo a zvyšujúca sa rýchlosť obehu. Peňazí, ktorým už ľudia nedôverujú.

Navyšie niektoré tovary by sa už nedali kúpiť za peniaze. Za nedostatkový tovar by bolo treba platiť reálnymi hodnotami, t.j. iným nedostatkovým tovarom. A to by znižilo objem tovarov, ktoré sa predávajú za peniaze. Takže aj keby tých peňazí zostalo rovnaké množstvo, tovaru, ktorý bude niekto ochotný predať za peniaze bude ubúdať.

[Rokosák]

Ako dopadne Eurozona je velmi dolezitou otazkou pre nas zijucich v nej. Ostatni maju iba periferne zaujmy. Americania a Briti dufaju, ze pad Eura vzkriesi ich vlastne meny a pre subjekty s exotickymi menami ako HUF a CZK citit skodoradost.
Kazda kriza prinasa urcite vyhody. Tato kriza je dobrou zamienkou pre tych, ktori su priaznivcami blizsej integracii Europy.

[Ferin007]

...a pre subjekty s exotickymi menami ako HUF a CZK citit skodoradost.

Tak tos trefil hřebíček přímo na hlavičku. Mám pocit, že je celá ČR dycky štestím bez sebe při každým sebemenším zaškobrtnutí EU. Jako bysme tam ani nebyli a jen to sledovali zpovzdálí. Od začátku tvrdím, že sme tam vstupovali předčasně, úpač na to eště zdaleka nemáme.
Klaus se teď sice štěstím tetelí, ale jaxi nechápe, že je to aji náš průser.

Kazda kriza prinasa urcite vyhody. Tato kriza je dobrou zamienkou pre tych, ktori su priaznivcami blizsej integracii Europy.

Tak tak, však už to začalo. Nejen ohledně integrace, ale i na poli reforem v zemích, kde by k nim nikdy v životě normálně nedošlo (Řecko, Itálie, ...).

[Honzajs]

Podle Credit Suisse eurozónu za 2 měsíce nepoznáme:
http://proinvestory.cz/euro-%E2%80%93-k ... sou-vrzeny" onclick="window.open(this.href);return false;

[emr]

To len aby som tu ja neznel ako extremista s medvedimi viziami v mori jasnozrivych optimistov. Este sa tie bezpecne terminovane vklady mozu vyvinut vseliako.

http://proinvestory.cz/euro-%E2%80%93-k ... sou-vrzeny" onclick="window.open(this.href);return false;

Podle Jonathana Wilmota – chief global strategist z Credit Suisse jsou dny eura v jeho dnešní podobě sečteny. Nemusí to znamenat konec eura jako takového, ale určitě konec eura v jeho dnešní podobě.

Jeho termín? Polovina ledna 2012.

Důvodem je snaha zabránit zamrznutí trhu s vládními dluhopisy členských zemí eurozóny, kde by hrozily i runy na banky. Sama Credit Suisse přiznává, že to může vypadat jako přehnaná dramatizace situace, ale že to odpovídá současnému vývoji, zejména na trzích vládních obligací.

A este kusok vnatky na ten steak:
http://ekonomika.sme.sk/c/6151733/probl ... mecko.html" onclick="window.open(this.href);return false;

[JUGGLER]

„Pribúda indikátorov, že sa svetoví investori sťahujú z európskych štátnych dlhopisov aj z európskych bánk. Je to len ďalší znak toho, že nákaza postupuje až k samotnému jadru eurozóny, teda k Nemecku,“

Klesá dôvera v euro. Investori si zrejme kladú otázku:
Stojí za to riziko úverovať nemcov ( kohokolvek) za 2% na 10 rokov, keď euro možno pôjde dolu vodou?

[emr]

http://finweb.hnonline.sk/c1-53841850-t ... entar-span" onclick="window.open(this.href);return false;

Kľúčom všetkého je riešenie obrovského množstva dlhov, ktorý sa vo svete vytvoril a ktorý je dlhom najmä rozvinutých krajín. Väčšina tohto dlhu je proste nesplatiteľná. A to je nutné si priznať. Straty sú už reálne a existujú. Avšak politici sa stále bránia priznať si realitu a pozrieť sa pravde do očí. Politici svojou neaktivitu dostali trhy tam, kde sú. Nie je to tak jednoznačné, že by trhy tlačili na vlády. Aj politici svojimi krokmi prišli o dôveru investorov.
...
Dlhy možno v zásade vyriešiť dvoma spôsobmi. Buď bankrotom, teda odpisom dlhu alebo infláciou. Podľa známych štúdií väčšinou začína riešenie s deflačnou cestou formou šetrenia a splácania, aby následne končilo bankrotom alebo infláciou.

[Ferin007]

Vidíš, zrovna neska psal Mobius, že ty dluhy, pokud jde o Evropu, jsou zcela zvládnutelný.
Ostatně, ta "nesplatitelnost" je hodně relativní. Pro každýho je nesplatitelný něco jinýho, záleži na výkonnosti ekonomiky a jejím růstu. Pokud si dobře pamatuju, tak Belgie před vznikem eurozóny v průběhu několika málo let snížila docela v pohodě míru zadlužení k HDP ze 120 % na 100 %, což je hodně.

[emr]

Splatitelnost, alebo lepsie povedane zvladnutelnost zavisi od viacerych faktorov. Ak mas rast a/alebo prebytkove hospodarenie a/alebo inflaciu, tak sa ti splaca dobre, alebo aspon dlh v pomere k HDP klesa.
Otazka je, ktore z tych troch tu budeme najblizsich 5 rokov mat.

[Pette]

Dlhy su splatitelne uz len preto, ze kazdy dlh niekto vlastni a ten niekto to zarobil/manazuje peniaze ludi a firiem.

Firmy a aj ludia maju relativne vela volnych penazi - prave tych, ktore zarobili vdaka vybornym 20 rokom rastu (1990-2010 cca).

[emr]

Dlhy su splatitelne uz len preto, ze kazdy dlh niekto vlastni a ten niekto to zarobil/manazuje peniaze ludi a firiem.

Firmy a aj ludia maju relativne vela volnych penazi - prave tych, ktore zarobili vdaka vybornym 20 rokom rastu (1990-2010 cca).

? ako z tohto vyplyva ze dlznici su schopni splatit dlhy?

[Pette]

emr - dlznikom su staty - ludia.
stat ma svoje prijmy od ludi - z dani.
ludia a firmy maju peniaze, kde je iba otazka casu, kedy ich minu/investuju a tak cez dane stat ziska na uhradu dlhov.

toto je jednoducha rovnica, premenne su vyska dlhu, uroky (dlhova sluzba), uroven vyzbieranych dani, distribucia v case.

stale nezabudajme, ze dlhy nie su take (az na pripad typu grecko), kde jeden stat - respektive subjekty v tom state A - banky, dochodkove, podielove fondy atd vlastnia komplet dlh ineho statu. opacne, zase obcania statu B vlastnia cez ich domace subjekty dlh statu A.

realita je taka, ze inak to ani byt nemoze, do niecoho sa peniaze musia ukladat, a budme "radi", ze je to do statnych dlhopisov. Ak by vsetky staty mali nulove dlhy, do coho by isli peniaze? ake masivne bubliny by vsade narastli?

[Honzajs]

Nejlepším aktivem států jsou jejich daňoví poplatníci. Bohužel pro ně.

[Ferin007]

Nejlepším aktivem států jsou jejich daňoví poplatníci. Bohužel pro ně.

Ta teze je v dnešní době už z velké míry neplatná. Především pokud jde o EU. V důsledku volnýho pohybu jde o velmi efemerní aktivum. Daňový změny bydliště a sídla jsou především v západní Evropě velice rozšířený už dnes a pokud by měla v některých zemích míra zdanění narůstat, mnohonásobně se to ještě urychlí. A je to dobře.

[senor valasco]

Daňový změny bydliště a sídla jsou především v západní Evropě velice rozšířený už dnes ....

to si nemyslím, navyše keď je na spadnutie harmonizácia daní

[Ferin007]

to si nemyslím, navyše keď je na spadnutie harmonizácia daní

Pozor, žádná harmonizace (minimálně zatím) na programu není. Jde jen o sbližování a ještě jen u nepřímých daní a daní z příjmů PO. U těch druhých navíc dobrovolné.

[emr]

@Pette,
v principe suhlasim ze celkova suma prachov v ekonomike, ktora sa dlzi a ktora je pozicana, sa rovnaju

A veru, dlh statu je dlh nas vsetkych, lebo stat to sme my vsetci (kosak s kladivom pocuva cely rozpaleny) ale pointa bude trochu sirsia ako pises.
Uz som to tu omielal x-krat a to len citujem zakladne makroekonomicke poznatky, stat tie dlhy moze splatit bud cez vyssie dane (obcan plati viac penazi), cez nizsie vydavky (obcan plati rovnako ale dostava menej), vyriesit cez rast (dlh v pomere k HDP klesa) alebo cez inflaciu (hodnota dlhov a uspor klesa), alebo bankrot (co v podstate znamena ze niektori veritelia prachy jednoducho nedostanu).

To o com to teraz je, je to ze vyssie dane a uspory uz nemusia stacit na to aby stat tie dlhy vedel splatit, lebo by sa dane museli tak zvysit a/alebo vydavky tak osekat, ze by to bolo politicky a socialne nepriechodne. Preto su aktualne tie posledne dve moznosti.

A to ze sa to musi eventuelne splatit? No jednoducho nemusi, vid grecke dlhopisy, vid x pripadov hyperinflacie v historii a bankrotov statov. To ze doteraz (v novodobej historii) neskrachovala ziadna taka velka a moderna spolocnost ako EU? No, holt novinka! O 5 rokov ked sa k tejto teme vratime, bude to zaujimave ctenicko. Trochu vo mne hloda obava aby aj ludia ako ja neboli vo svojich predpovediach prilisni optimisti. Cago.

[Honzajs]

Daňovou optimalizaci dělají ti nejbohatší. Ti, co platí hodně daní, ti moc šancí optimalizovat nemají.

[Ferin007]

Daňovou optimalizaci dělají ti nejbohatší.

No právě. Z těch nejchudších toho stát moc nevydoluje.
Ale i tak, pokud rozdíl v daních přesáhne únosnou míru, optimalizuje i střední třída. Docela dost "obyčejných" Belgičanů se tak třeba odstěhovalo (ať už fyzicky, nebo papírově) do severní Francie. U nejbohatších vrstev je to zas naopak.

Ti, co platí hodně daní, ti moc šancí optimalizovat nemají.

Mám jen já neodbytnej pocit, že je to v přímým rozporu s tou tvou první větou?

[Honzajs]

Opravená formulace:

Většinu daní do státního rozpočtu platí střední třída. ne ti nejbohatší.
A střední třída moc možností optimalizace nemá, zaměstnanci pak nulovou.

[Ferin007]

OK, už chápu, jax to myslel.

[experience]

Môže tu niekto znalý načrtnúť, čo by pre bežného človeka znamenal koniec eura ako meny? Zo dňa na deň by došlo k znehodnoteniu, resp. by sa stalo obeživo ale aj peniaze v bankách úplne bezcennými? Platilo by nejaké prechodné obdobie? Aké ceny by boli v obchodoch? Zatiaľ všetci hovoria len o tom, ako by zareagovali makroukazovatele (HDP, nezamestnanosť), ale ako by vyzerala taká bežná realita v obchodoch, bankách...?

[Ir0nman]

Môže tu niekto znalý načrtnúť, čo by pre bežného človeka znamenal koniec eura ako meny? Zo dňa na deň by došlo k znehodnoteniu, resp. by sa stalo obeživo ale aj peniaze v bankách úplne bezcennými? Platilo by nejaké prechodné obdobie? Aké ceny by boli v obchodoch? Zatiaľ všetci hovoria len o tom, ako by zareagovali makroukazovatele (HDP, nezamestnanosť), ale ako by vyzerala taká bežná realita v obchodoch, bankách...?

Toto mi pride cele ako nemozny scenar.
Jedine, co sa uz v historii realne stalo a o com ja viem, bola hyperinflacia (> 1000%). Ta vsak ale nema v sucasnych podmienkach ako podla mna nastat, skorej to vyzera na deflaciu, takze toho by som sa az tak nebal. I ked je pravda, ze inflacia je jediny sposob, ako sa zbavit dlhov... ale ako to zabezpecit v celej eurozone naraz, to veru neviem.

Chill out, uz sa nebojte tolko tych politickych kecov!

[filip glasa]

Zatiaľ všetci hovoria len o tom, ako by zareagovali makroukazovatele (HDP, nezamestnanosť), ale ako by vyzerala taká bežná realita v obchodoch, bankách...?

som si ani nevšimol že by niekto hovoril o konci eura ako meny úplne s tým, že by popisoval nezamestnanosť a makro

Keď sa tu píše o rôznych makroscenároch, tak s ohľadom na zadlženie krajín, nižšie štátne výdavky, vyššie dane a z toho plynúcu recesiu. Ale to nie je koniec meny ani eura, ale celkom normálny opakujúci sa jav v dejinách a to aj v krajinách ktoré euro nemajú

[experience]

som si ani nevšimol že by niekto hovoril o konci eura ako meny úplne s tým, že by popisoval nezamestnanosť a makro

Neuťahuj si tu zo mňa. Ja sa ekonómiou neživím, ale sledujem ju a snažím sa čo-to pochopiť, takže ak tu píšem z cesty, tak sorry.

[JUGGLER]

Ku koncu (zániku) eura len tak podľa mňa nemôže prísť, ale riziko rozpadu eurozóny, postupnej devalvácie a následnej hyperinflácie tu je. Netreba si pred tým zakrývať oči. Treba rátať zo všetkým. Aj s kolapsom finančných trhov.

Ja myslím, že k rozpadu nedôjde, ale v prípade kolapsu Talianska, alebo Španielska by mohlo dôjsť k scénarom ako popisoval Honzajs. Nemci už teraz robia všetko, aby sa chránili pred devalváciou a infláciou. Keď to bude nezvládnutelné ( kolaps Talianska, Španielska ), čo urobia? Buď oddelia chorých, alebo sami odídu.
Pri nezvládnutom scénari by Euro prudko oslabilo a tlačiarne by sa rozbehli naplno. Uspory by sa znehodnotili ( klesla by kúpna sila) a prudko by stúpli ceny (hyperinflácia).
Pri zvládnutí problémov treba rátať s miernou devalváciou ( poklesom kurzu ), defláciou (poklesom cien) a poklesom životnej úrovne ( nezamestnanosť, chudoba, sociálne nepokoje atd. )
Pri ideálnom zvládnutí ( stabilizácia PIIGS, fiškálna únia, eurobondy a ECB správajúcou sa ako Fed ..QE atd..) by euro posiľňovalo a to aj pri stagnujúcej ekonomike.

Tak či tak, mne vychádza v najlepšom prípade japonský scénar ekonomickej stagnácie a deflácie, okorenený sociálnymi nepokojmi. Na rozdiel od nás sú však japonci bohatí...

Zaujímava téma. Ekonómovia, prosím, doplňte ma...

[filip glasa]

Neuťahuj si tu zo mňa.

- práveže ja neviem čo si vlastne pod pádom eura, zánikom meny, kolapsom eurózóny predstavuješ. Ľudia len preberajú terminológiu s titulkov, ale moc asi nevedia čo sa vlastne pýtajú. Ja tiež nie.

[experience]

...Aj s kolapsom finančných trhov.

Toto je pre mňa tiež dosť abstraktný pojem. To je kolaps dlhopisových, akciových, komoditných či devízových trhov? Všetkých dokopy? Znamenalo by to nemožnosť požičania si peňazí na dlhopisových trhoch (to sa vlastne dnes aj deje), obrovský prepad cien akcií, prepad cien komodít? Alebo by sa to prejavilo obrovskou volatilitou? Každý deň je v nejakom titulku klišé - kolaps finančných trhov, ale že by nejaký ekonóm vysvetlil, čo si pod tým predstaviť...

práveže ja neviem čo si vlastne pod pádom eura, zánikom meny, kolapsom eurózóny predstavuješ. Ľudia len preberajú terminológiu s titulkov, ale moc asi nevedia čo sa vlastne pýtajú. Ja tiež nie.

No ja si to vôbec neviem predstaviť, preto moje zvedavé otázky. Skúsim moje "videnie" týchto pojmov.

Rozpad eurozóny - odchod niektorých členov z eurozóny - väčšina štátov by naďalej platila €, odídené by sa vrátili k národným menám.
Pád eura, kolaps eura, kolaps eurozóny - zánik meny ako taký - všetky štáty by sa vrátili k národným menám.
Dvojrýchlostná Európa - napr. rozdelenie na severné a južne €. Ale toto si neviem reálne predstaviť, ako by sa to zrealizovalo.

[Ferin007]

Dvourychlostní/vícerychlostní Evropa už dávno existuje (euro, Schengen, sociální úmluvy) a je to žádoucí.
Jinak s těma pojmama to je těžký, jako se vším, když se toho chopí novináři. Noviny a televize jsou už zase plný "krize", přitom ještě není ani recese.
Nový pravidla eurozóny zase domluvil "Brusel" (nehledě na to, že samotnej ten pojem je stupidní), přitom to bylo zasedání Rady a nikoliv Komise (která se zřejmě pod pojmem "Brusel" skrývá). Navíc to bylo domluvený jako mezistátní smlouva, tedy de facto zcela mimo rámec EU, resp. její standardní mechanismy.
Ony "kolapsy", "pády", "rozpady" atd. jsou nic neříkající slova bez obsahu, za nimiž se nedá nic představit, stejně jako se tak začíná dít v případě pojmu "krize". Šermujou tím fšici, přitom nikdo neví, o čem píše/mluví.
Pokud jde o scénáře, ještě je tu možnost, pokud by se všechny státy vrátily k národním (nebo nadnárodním, v případě Beneluxu) měnám, že euro nezanikne, ale bude používáno paralelně. Podle mě by to bylo v takovým případě asi nejpravděpodobnější. V podstatě by se tak EU vrátila ke stavu před rokem 1999/2002, kdy paralelně existovalo (a využívalo se v bezhotovostním styku) nadnárodní écu.

[filip glasa]

Pád eura, kolaps eura, kolaps eurozóny - zánik meny ako taký - všetky štáty by sa vrátili k národným menám.

ak si ten zanik eura predstavujes takto, tak by jenoducho kazdy stat urcil konverznykurz a vsetky eura by prepocital na staru menu uplne rovnako ako to bolo pri prijati eura. A kazdy stat by si ten konverzny kurz stanovil inak, podla roznych politickych aj ekonomickych poziadaviek. Niekto by chcel devalvovat, inemu zase vyhovuje aktualny kurz. Kazdopadne ak by aj stat nejako "zle" stanovil kurz, tak by ho trh o chvilu zrovnal tam kde ho trh chce mat. Vyhnut by sa tomu dalo len fixnutim meny. A niektoremu statu by aj ten fix vyhovoval (ak aj dnes).
Ale nejake katastroficke scenare o tom ako prideme vsetci o peniaze a bude vojna, a vytrhnu ti s ust tvoje zlate zuby, tak to by som vobec neriesil.
Najtvrdsia zmena meny bola menova "reforma" v 50tych rokoch ked naozaj ludia prisli o peniaze, lebo im ich stat cielene ukradol. Ale za komunizmu by ti ani zlata, ani ine "realne" aktiva nepomohli. Jedina emigracia a aj to by si tu musel nechat ten majetok a zo sebou by si prepasoval akurat tak nejaky ten zlaty prsten. A hned by si o neho prisiel vo Viedni o smelinara za nevyhodnu cenu, lebo si si tam potreboval kupi listok na vlak.

[JUGGLER]

Toto je pre mňa tiež dosť abstraktný pojem. To je kolaps dlhopisových, akciových, komoditných či devízových trhov? Všetkých dokopy? Znamenalo by to nemožnosť požičania si peňazí na dlhopisových trhoch (to sa vlastne dnes aj deje), obrovský prepad cien akcií, prepad cien komodít? Alebo by sa to prejavilo obrovskou volatilitou? Každý deň je v nejakom titulku klišé - kolaps finančných trhov, ale že by nejaký ekonóm vysvetlil, čo si pod tým predstaviť...

Panika a zmrznutie likvidity... podľa mňa.
Zrejme by skolabovali banky ( zažili sme ), zastavili by obchodovanie na burzách (zažili sme) a panika by sa musela vyriešiť cez nejaký výnimočný stav. Verím, že ľudia by nakoniec neprišli o garantované vklady v bankách, len by boli zmrazené výbery. Trvalo by istý čas kým by bolo všetko obnovené. Velké banky by zrejme boli zoštátnené ( zažili sme ), plno menších by možno krachlo...a investori by utrpeli straty ( špekulanti na pokles by na tom zarobili ). Podľa mňa ten kolaps by sám o sebe nebol nič hrozné, ale malo by to zlé následky - zrejme také ako pri Veľkej hospodárskej kríze v USA v tridsiatich rokoch...
Keď si človek uvedomí, že prachy sú len prachy, zdravie je zdravie a hladomor už nehrozí...a že to nemôže nijak ovplyvniť ( len sa na to prichystať, alebo na tom zarobiť ) tak čo už s tým narobíme?

[experience]

JUGGLER, vďaka za tvoj názor.

...

Takže ak sa pozrieme na blízku budúcnosť, zrejme treba s veľkou pravdepodobnosťou očakávať pokles (v niektorých štátoch, resp. skupinách obyvateľstva aj drastický) životnej úrovne, ktorý budú sprevádzať štrajky, sociálne nepokoje, ktoré možno prejdú aj do nepokojov s rasovým podtónom, tým pádom vzostup extrémizmu... Z politického hľadiska drobenie EÚ, ktoré sa oficiálne odštartovalo včera a nárast nacionalizmu. Otázny bude aj vývoj v USA (kde majú o niekoľko mesiacov prezidentské voľby), Rusko sa snáď o pár dni upokojí.

Teraz sa zamýšľam, či som s týmto názorom chápaný ako pesimista, realista, alebo dokonca ešte optimista (?)...

[filip glasa]

očakávať pokles životnej úrovne,

- lenže na celom svete. Nie len v EU. To nie je problém iba Európy, ale celého sveta. A v rozvíjajúcich sa krajinách to bude ešte znateľne horšie ako v USA a EU.

[experience]

- lenže na celom svete. Nie len v EU. To nie je problém iba Európy, ale celého sveta. A v rozvíjajúcich sa krajinách to bude ešte znateľne horšie ako v USA a EU.

Rovnako teda aj stredná a východná Európa pocíti horšie následky ako západná. I keď som už počul aj takú iróniu, že sme už takí chudobní, že horšie sa už mať ani nemôžeme.