V Česku zomiera na covid v niektorých dňoch zhruba 50% očkovaných a 50% neočkovaných.
Na Slovensku nám tvrdia, že na pľúcnej ventilácii sú skoro výlučne neočkovaní, tak predpokladám, že aj zomierajú skoro výlučne neočkovaní.
Zaujímavé
Nevidíš ten rozpor v dátach z Čiech a Slovenska?
XELA ma automatizaciuIt took the FDA precisely 108 days from when Pfizer started producing the records for licensure (on May 7, 2021) to when the FDA licensed the Pfizer vaccine (on August 23, 2021). Taking the FDA at its word, it conducted an intense, robust, thorough, and complete review and analysis of those documents in order to assure that the Pfizer vaccine was safe and effective for licensure. While it can conduct that intense review of Pfizer’s documents in 108 days, it now asks for over 20,000 days to make these documents available to the public.
A facebook privacy im nevadi?But the FDA can’t simply turn the documents over wholesale. The records must be reviewed to redact “confidential business and trade secret information of Pfizer or BioNTech and personal privacy information of patients who participated in clinical trials,” wrote DOJ lawyers in a joint status report filed Monday.
Slovo "nebude" si oprav na "je" a budeš to mať správne.DanteUnchained napísal: ↑So 20 11, 2021 10:58 am Normalny zdravy 30-40 rocny asi na plucnej ventilacii nebude.
To isté si myslia neočkovaní o očkovaných, ale iba tí najhlučnejší.
Odkial mate tieto informacie? Kto si dava ibalgin "denne" ?
Lex napísal: ↑So 20 11, 2021 12:55 pm
Lebo to, že banda dementov, ktorí si myslia, že sú múdrejší už pomaly rok vykrikuje o slobode a keď sa im začne ťažko dýchať plačú v prvej sanitke, pre mňa nie je sloboda. Užívať si výhody systému a nič preň neurobiť je naozaj capitalizing profits, socializing losses. Takto solidarita nefunguje, treba aj dať aby si mohol brať.
To je presne vizitka zdravia národa, už chýba len antidepresívum ako rýchla náhrada za dovolenku.
Aj ja už mám tretiu dávku mRNA, ale zobral som to len kvôli rodine - máme veľa starých ľudí ktorým pomáhame.
Pokus, už som ti nie raz napísal, že na takú úroveň debaty, ja neklesnem.
Taka otazka na zamyslenie, dokedy tie opatrenia? Kym nebude nova efektivnejsia vakcina? Rok? Dva? Pat?
Neviem, ale je to zlé...avšak v našej firme prekonalo covid za rok viac ako polovica ľudí a u nikoho sa zatiaľ nezopakoval druhýkrat. Tak snáď ta imunita po prekonaní covidu bude dlhodobá....
Podzimní vlny covidu se nemusíme bát, míní imunolog Vojtěch Thon. Většina Čechů má podle něj silnou imunitu. Studie jeho týmu na 30 tisících lidech ukázala, že na konci března – ještě než se pořádně začalo s očkováním – 51 procent z nich mělo protilátky proti koronaviru.
Podobnou studii o míře protilátek v populaci nyní chystá i ministerstvo zdravotnictví.
Podle Thona přirozené protilátky v kombinaci s vakcínou (očkováno je zatím přes 5,7 milionu Čechů) zajišťují ochranu populace. Bude ale potřeba urychleně doočkovat ohroženou skupinu seniorů. „Máme na to jen několik týdnů,“ říká profesor Thon v rozhovoru pro MF DNES.
I ti, kteří se s koronavirem setkali pouze jako s infekcí a nepropukla u nich nemoc, si vytvořili specifické protilátky. Na podzim se mohou velmi dobře připravit aplikací jediné dávky vakcíny.
Znáte svoji hladinu protilátek?
Ano, znám.
Co to pro vás znamená?
Ta informace je pro mě nesmírně důležitá. Když je pozitivní, znamená, že jsem se musel s infekcí setkat. Musíme totiž zásadně odlišovat infekci od onemocnění. Infikovat se totiž můžeme, ale to ještě neznamená, že onemocníme. Když se ale infikujeme, tak získáváme možnost pozitivní imunitní odpovědi, a to na dvou úrovních. Jednak protilátkové a s ní ruku v ruce jdoucí buněčné. Buněčná obranyschopnost se neměří tak snadno, pokud však naměříme pozitivní hladinu protilátek, tak nám to říká, že k ní musí existovat i právě buněčná imunitní odpověď. Bez buněčné odpovědi se tyto protilátky nevytvoří.
Co to znamená z hlediska rizika nákazy nemocí covid-19?
V našem výzkumu celostátně sledujeme třicet tisíc lidí. Zjistili jsme, že na konci března mělo 51 procent z nich protilátky proti novému koronaviru. Naším zjištěním tak současně je, že velká část lidí se s infekcí setkala, aniž by to věděla, a vytvořila si účinnou obranyschopnost. To je před podzimem velice dobrá zpráva a také vysvětlení, proč jsme na tom aktuálně tak dobře. Zároveň víme, že se velká část infikovaných vůbec nedostala do oficiálních statistik ministerstva zdravotnictví.
Co z toho ale může vyvodit konkrétní člověk?
Po konkrétního člověka to znamená, že když mám naměřenou pozitivitu protilátek, tak vím, že jsem se s infekcí setkal a že jsem si vytvořil imunitní odpověď. Obdobně jako další koronaviry se i nový SARS-CoV-2 stává sezonním virem, který se objevuje především na podzim a v zimě, můžeme se proto na něj dobře přichystat. V případě pozitivity protilátek po prodělané infekci navíc vím, že mi stačí doplnit jednu dávku vakcíny.
Po studiu všeobecného lékařství na Univerzitě Karlově v Praze a po roce 1989 na univerzitě ve Vídni působil v letech 1990 – 2000 na Imunologickém ústavu Vídeňské univerzity, ve Spojených státech na University of Alabama at Birmingham (UAB) a dále ve Vídni v Biomedizinische Forschungsgesellschaft, kde vytvořil mimo jiné kandidátní vakcíny.
Zabývá se zdravím populace, principy bezpečného očkování, slizniční imunitou, imunopatologií, diagnostikou a léčbou poruch imunity, alergických a autoimunitních chorob. Vyvinul mezinárodně využívané imunologické vyšetřovací metody. U nás se zasadil například o zásadní změnu očkovacího kalendáře, o snížení komplikací při transplantacích kostní dřeně, zavedení screeningového vyšetření vývoje T a B-lymfocytů (TREC a KREC) ze suché krevní kapky novorozence pro včasný záchyt vrozených poruch imunity, o bezpečné očkování pacientů a další
Věnuje se komplexnímu vývoji zdraví populace, včetně projektu CELSPAC. Jeho odborné práce jsou velmi často mezinárodně citovány. Spolupracuje s řadou zahraničních univerzit. Je autorem učebnic pro studenty medicíny a recenzentem anglického vydání oxfordské učebnice Základy klinické imunologie s překladem do českého jazyka.
Takže klíčové je, aby ten, kdo se s infekcí setkal, dostal minimálně jednu dávku vakcíny?
Právě jednu dávku. Protože když aplikujete druhou dávku – k tomu už máme data z dalších mezinárodních studií –, tak tím nezesílíte imunitní odpověď, protože ona už je maximálně silná. Je to dáno tím, že jsme získali přirozenou infekcí nejširší možnou imunitní odpověď. Imunita vybudovaná přirozenou cestou se od té získané vakcínou velmi liší.
Proč je imunita získaná po očkování jiná než po nemoci ?
Protože infekce se do těla dostane přirozeně přes sliznici. Virus jednoduše vdechneme a on se dostává rovnou do dýchacího traktu. Tam se vytváří imunitní odpověď na sliznicích. To je velká plocha, která má desítky metrů čtverečních. A současně může dojít k tomu, že se vytvoří i imunitní odpověď v celém těle, která se potom měří testy. Na sliznicích se vytvářejí protilátky, které se nedají tak jednoduše změřit, obranyschopnost na sliznicích ale zároveň může aktivovat celý imunitní systém a dát tělu signál k vytvoření protilátek, které jsou potom i v krvi.
Takže protilátky jsou jenom část obranného systému těla?
Nemusíme se orientovat pouze na hladinu protilátek, i když se dá dobře měřit díky novým testům. Protilátky je potřeba vnímat v protivirové ochraně spíše jako takový bonus navíc. To že jich je v těle méně ještě neznamená, že nevznikla také „chytrá“ paměťová reakce ve specializovaných buňkách, které se opět aktivují, když bude potřeba.
Pokud tedy mám jakoukoliv hladinu protilátek, nemusím se obávat?
To je velmi komplexní. Naše testy mají správně určenou hranici pozitivity. To znamená hladinu, u které víme, že imunitní systém významně zareagoval, a jak jsme si řekli, vytvořil i specifickou buněčnou imunitu. Pokud test na tuto hladinu nedosáhne, tak máme dobrou možnost podpořit imunitu například doplněním dávky vakcíny.
V zásadě říkáte, že nejlepší ochranu proti nemoci covid-19 budou dnes mít ti, kteří se nejprve virem infikovali a potom byli naočkováni. Funguje to ale stejně i v obráceném pořadí?
Systém je sice otočený, ale funguje to obdobným způsobem. Tím si prošla třeba Velká Británie v období Eura. Britská populace byla tou dobou hodně proočkovaná, zároveň se ale, jak národní tým postupoval až do finále, setkávali fanoušci na stadionech a v restauracích a tam si předávali přirozenou infekci. Tím se jim podařilo získat ještě před podzimem k očkování fakticky i imunitu postavenou na přirozené infekci a jsou teď na podzim dobře nachystaní. I s tím, že se tam virus šíří. Počet infikovaných narůstá, ale nenarůstá počet úmrtí ani těžkých průběhů nemoci. Ty jsou mnohonásobně nižší, než když epidemie naplno propukla.
Jak je na tom z vašeho pohledu tedy Česko?
Naše země je unikátní. Podobně jako je Izrael unikátem v proočkovanosti, tak my s našimi deseti a půl miliony obyvatel jsme světovým unikátem tím, že jsme měli nesmírně silnou vlnu epidemie, která se převalila z počátečních minimálních hodnot do vysokých počtů nakažených. To také náš výzkum dělá jedinečným a neopakovatelným. Byli jsme schopni zachytit celou tu vlnu od samého začátku až po její konec i s tím, jak se u lidí vyvíjela tvorba protilátek.
Je unikátní i pro Česko?
Určitě, zjistili jsme, že desítky procent lidí se setkaly s tímto koronavirem, ale ne všichni onemocněli. Ale i ti, kteří se s koronavirem setkali pouze jako s infekcí a nepropukla u nich nemoc, si vytvořili specifické protilátky. Tyto protilátky nám mimo jiné ukazují, že ti, kteří infekcí prošli, se teď mohou na podzim velmi dobře připravit aplikací právě jedné dávky vakcíny. Pokud se to podaří, celou populaci to úžasným způsobem ochrání.
U nás dostalo alespoň první dávku očkování 5,7 milionu lidí. V kombinaci s tím, co říkáte, to vypadá na solidní ochranu před další vlnou.
To je ta základní ochrana. Chybí tady ale ochrana čtyř set tisíc seniorů, kteří byli poměrně silně izolovaní a zároveň ještě nedostali první dávku vakcíny. Těm je potřeba zajistit plnou vakcinaci a stihnout to ještě před podzimem, protože vakcinace je může uchránit před těžkým průběhem a to i s novou variantou. A očkování čtyř set tisíc lidí už by mělo být, co se týče logistiky, proveditelné. Je to něco úplně jiného než deset a půl milionu.
Co když se to nepodaří?
Pokud se tuto skupinu nepodaří naočkovat, tak tady budou další oběti, zejména v této části populace, protože virus sem nepochybně přijde a bude zde cirkulovat. Ty, jejichž imunitní systém už má protilátky, ať už přirozeně nebo po vakcinaci, virus infikovat sice dokáže, ale už nebude mít možnost rozvinout v těle těžký průběh onemocnění. Každé zbytečné smrti na podzim je ještě možné předejít, ale máme na to jen několik týdnů.
Celorepublikové studie
Thonův výzkum protilátek probíhá v centru Recetox pod Přírodovědeckou fakultou Masarykovy univerzity od podzimu loňského roku. Do studie, která stále probíhá, se zapojilo třicet tisíc lidí. Dobrovolníci nyní absolvují podruhé krevní testy, pak je čekají ještě třetí. Studie má zjistit, kolik Čechů má imunitu proti covidu a jak se mění jejich obranyschopnost v čase.
Ministerstvo zdravotnictví zároveň chystá na podzim celorepublikovou studii o protilátkách a buněčné imunitě na koronavirus, do které chce zapojit tisíce dobrovolníků. Podílet se na ní má několik nemocnic v Praze či Olomouci.
Zároveň to ale chápu tak, že nejste velkým příznivcem třetí dávky vakcíny?
Jde o to, jestli ji člověk potřebuje. Třeba člověk, který je po transplantaci, má uměle potlačený imunitní systém, aby tělo nový orgán přijalo. Jeho imunitní systém nedokáže na infekci odpovědět tak jako běžné tělo. U něj má třetí dávka nepochybně smysl a je důležité, aby byla k dispozici. Pro běžnou populaci to teď nezbytně nutné není vzhledem k tomu, že z našich unikátních dat víme, kolik lidí už má přirozenou imunitu.
Na druhou stranu, když máme nyní vakcín dostatek, není lepší je preventivně využít?
Spíše máme možnost dát vakcíny těm, kteří je skutečně potřebují. Žádají a doporučují to i mezinárodní organizace jako je EMA a WHO. A to i celosvětově ve smyslu chudších zemí, které se stále ještě potýkají s tím, že nemají dostatek vakcín. Pokud totiž neochráníme ostatní země, nemoc se bude dál šířit řetězovou reakcí. A nesmíme si myslet, že se můžeme stát ostrovem, který bude perfektně ochráněný, a že se nám nemůže nic stát. Protože v cizině mohou vznikat další mutace. A vznik nových variant závisí na možnosti množení viru. Když snížíte možnosti množení, snížíte tím i riziko vzniku jeho nových variant.
Aj mňa to mrzí, lebo som po covide, mal som protilátky a nikde ma nechcú pustiť. Ešte aj pivo som musel piť pred krčmou a očkovanci sedeli v krčme bez rúšok a smiali sa mi.ale co ma na tom najviac mrzi je, ze ludia s postinfekcnou imunitou sa "nutia" tiez ockovat, hoci z toho je minimalny benefit a takto sa dostavaju na vedlajsiu kolaj koli obmadzeniam.
A na druhu stranu clovek po ockovani Johnsonom, kde je ucinost po 6 mes. iba 13% si moze chodit vsade.
Ani jogo.
Samozrejme studia prebieha nadalej, dalsie vysledky budu na jar s vyhodnotenim terajsej jesennej/zimnej vlny.