Ako-investovať - fórum

Jogobela, záleží, od kdy budeme měřit výnosy. Zda od roku 2005, 2007 nebo 2009. Pokaždé to vyjde jinak.
Jádro problémů zůstává stejné jako v letech 2007/2208, proto to spojuji. Jestli bude příští vlna problémů vykládána jako pokračování minulé krize či nová je ale jedno.

Problémy Itálie, Španělska se akcií dotknou. Bude to další nárůst rizika na trzích, to se akcií dotkne vždy.

Honzajs napísal:Jogobela, záleží, od kdy budeme měřit výnosy. Zda od roku 2005, 2007 nebo 2009. Pokaždé to vyjde jinak.
Jádro problémů zůstává stejné jako v letech 2007/2208, proto to spojuji. Jestli bude příští vlna problémů vykládána jako pokračování minulé krize či nová je ale jedno.

Tak ona krize/recese dycky v nějaké formě navazuje na tu předchozí. Nikdy nejde začít s čistým stolem "od nuly". Poslední recese taky navazovala na internetovou bublinu a politiku ultranízkých sazeb FEDu

Honzajs napísal: Problémy Itálie, Španělska se akcií dotknou. Bude to další nárůst rizika na trzích, to se akcií dotkne vždy.

No to je přesně to, o čem píšu. Reálně nedotkne (myslím vnitřní hodnoty akcií), prostě jen další panika.

Dotkne se to i vnitřní hodnoty akcií. Stoupne totiž riziko, stoupnepožadovaný výnos. Jeho růst snižuje vnitřní hodnotu akcie (roste sazba, kterou se v dividendovém diskontním modelu diskontují dividendy).
Co se týče mezidobí, v USA počátkem roku 1930 také několik měsíů tvrdili, že vše je OK, že akciové trhy rostou. Podle mě jsme nyní v analogickém (i když o něco delším) období.

Honzajs napísal: Co se týče mezidobí, v USA počátkem roku 1930 také několik měsíů tvrdili, že vše je OK, že akciové trhy rostou. Podle mě jsme nyní v analogickém (i když o něco delším) období.

Podle mnohých oním obdobím byly roky 2003-2007.
Podle mě ale není potřeba ke všemu neustále hledat historický paralely. Každá situace je specifická.

Ferin007 napísal:
Podle mnohých oním obdobím byly roky 2003-2007.

To pasuje taky

Honzajs napísal: To pasuje taky

Lobista, tu máš kamaráda z krúžku mladých kejnesiáncov

http://ekonomika.sme.sk/c/5432630/krugm ... citmi.html" onclick="window.open(this.href);return false;

Čo si myslíte o aktuálnej regulácii bankového sektora v USA - myslím obmedzenie tradingu bánk?

Hovorí sa aj o dani odvádzanej bankami. Uvidíme čo prinesie stretnutie G-20, a kde sa avizovaná daň pre banky zavedie (až sa zavedie).

Je možné že budú "banky splácať verejný dlh štátov" ktoré vznikli aj pri ich záchrane?
Zdá sa, že ak to nakoniec prejde, splatia to podniky a obyvateľstvo, ďalšie odčerpanie investícii vo vnútri ekonomiky.

(Obmedzenie za Obmedzením)

Mýty a legendy o obrannom vale:
http://komentare.sme.sk/c/5445099/myty- ... -vale.html" onclick="window.open(this.href);return false;

Vcera nam na trhu CDS nastala velmi anomalna situacia - CDS na nemecke dlhopisy mali nizsi spread ako CDS na US dlhopisy. Takze kyvadlo dovery trhu sa vyznamne posuva v smere k EU, co zrejme povedie k posilnovaniu eura.

Problemy Grecka su uz nudne.
Momentalne Irsko celkom uspesne bojuje o to aby sa nan upriamila pozornost.

Irish Banks Rattling Nerves Again
http://online.wsj.com/article/SB1000142 ... s_business" onclick="window.open(this.href);return false;

MMF zavádí prakticky neomezené půjčky
Takováto opatření se nepřijímají v době zlepšování ekonomické situace. Situace je zřejmě výrazně horší, než se by se mohlo podle novinových titulků zdát.
Více mám na http://www.pro-investory.cz/investice_a ... ne_pujcky/" onclick="window.open(this.href);return false;

Zimmermann: Celá Európska únia podvádzala

Vlády rozložili náklady gréckej cesty na daňových poplatníkov v Európskej únii. Banky, ktoré vlády zachraňovali a vďaka eurovalu zarobili na gréckych investíciách, sú z toho vonku. Je veľmi dôležité, aby sme v tom nepokračovali, hovorí nemecký profesor KLAUS F. ZIMMERMANN.


Čítajte viac: http://ekonomika.sme.sk/c/5605329/zimme ... z1345lKhb3" onclick="window.open(this.href);return false;

znova Irsko
http://globaleconomicanalysis.blogspot. ... -debt.html" onclick="window.open(this.href);return false;

odsuhlaseny zachranny balik zrejme nebude stacit. Namiesto 65mld Eur bude treba 134mld Eur do roku 2013.

S dluhy v Evropě zatočí až bankrot! Eurozóna si záchranným balíčkem koupila čas. Těžko se však zachrání bez reforem.

zacina to pekne vtipom:

Svatý Petr si vybírá někoho, kdo opraví nebeskou bránu. Američané chtějí za práci šest milionů eur, Rakušané ještě o milion více. Pak přijde nabídka z Německa na pět milionů eur.

Svatý Petr váhá a obrátí se ještě se žádostí o nabídku na Řecko. Řekové na to, že nebeskou bránu opraví za 15 milionů eur.

"Vy jste se zbláznili, to je hrozně drahé. Proč je cena tak vysoká?" ptá se svatý Petr. "Pět milionů pro tebe, pět pro nás a pět pro Němce, kteří bránu opraví," zní odpověď z Řecka.

a konci to ako telenovela:

Pokud struktura ekonomik zůstane ve starých kolejích, tak za několik let budeme stejný problém řešit znovu.

http://ekonom.ihned.cz/c1-50627440-s-dl ... az-bankrot" onclick="window.open(this.href);return false;

Gréci sú v tom nevinne, oni sú len prví.
QE made in ECB to ešte nejakú chvíľu (15 rokov) potiahne a potom to začne byť zaujímavé.
Demokracia narazila na svoje limity.
Politici úplne logicky a v súlade s nastavním systému rozmýšľajú len v horizonte jedného volebného obdobia.
Občania (asi tiež logicky) si chcú urvať, čo to dá.
ECB bude tiež tlačiť, čo to dá.

No a ono to raz nedá

http://ekonomika.sme.sk/c/5859351/na-ne ... ensko.html" onclick="window.open(this.href);return false;

Španielska ministerka financií Elena Salgadová presviedča, že rast úrokov je len dočasný.

Salgadová včera ubezpečovala, že Španielsko príde v nasledujúcich dvoch mesiacoch s ďalšími reformami. Má sa napríklad zmeniť štátny penzijný systém a tiež sa obmedzí čierna ekonomika v krajine. Španielsky premiér José Luis Zapatero pritom minulý týždeň tvrdil, že ďalšie reformy nechystajú.

Kto už len takýmto vyhláseniam uverí. Navyše, keď si sami protirečia. Okrem tuším Estónska som nepočul, že by niekde aj skutočne šetrili, t.j. znížili mandatórne výdavky. Hlavne dôchodky, iné sociálne dávky, či platy a počty štátnych úradníkov. Všetci sa spoliehajú na nejaký zázračný rast HDP, pretože dlhy porovnávajú voči nemu. Pričom ale úroky z tých nesmiernych dlhov platia z príjmov rozpočtu. A vývoj príjmov rozpočtu vôbec nemusí kopírovať prípadný rast HDP.

Financmajsterka ukludňuje finančné trhy a premiér ukludňuje voličov
každý po svojom

Vládne dlhy v únii rástli vlani rýchlo
Slovenský deficit verejných financií bol šiesty najvyšší

http://ekonomika.etrend.sk/ekonomika-sl ... ychlo.html" onclick="window.open(this.href);return false;

Španielska nezamestnanosť sa trhá z reťaze
http://ekonomika.etrend.sk/svet/spaniel ... etaze.html

http://finweb.hnonline.sk/c1-51756900-f ... neskoncila

Podľa šéfa Bank of England existujú len dve cesty. Jedna z nich počíta s reguláciou všetkých činností, ktoré predstavujú systémové riziko, a druhá s ich obmedzením.

Rating krátkodobých záväzkov agentúra potvrdila na stupni C. Cena poistenia gréckeho dlhu je takmer dvojnásobne vyššia, než cena poistenia pakistanských dlhopisov.

Čítajte viac: http://ekonomika.sme.sk/c/5935739/sp-zn ... z1PKI381Ds" onclick="window.open(this.href);return false;

ked si precitam Acov blog, tak ma vzdy zeleje taka vlna "optimizmu"
http://ac.blog.sme.sk/c/267952/Spaniels ... lucia.html" onclick="window.open(this.href);return false;

http://blog.jetotak.sk/kriticka-ekonomi ... pristupne/" onclick="window.open(this.href);return false;

Pěkně spočítané,ale možná tam ještě nějaké maličkosti chybí.

Euroval 1 zatiaľ drží nad vodou Grécko, Írsko a Portugalsko, tak priama, okamžitá expozícia Spojených štátov amerických, Veľkej Británie, Nemecka a Francúzska voči ich dlhom vyzerá nasledovne:

- USA: 63,534 miliárd USD

- Veľká Británia: 173,645 miliárd USD

- Nemecko: 188,549 miliárd USD

- Francúzsko: 113,286 miliárd.

Takže tu naozaj nejde o fazuľky, vážení. Či sa to Sulíkovcom a Slotovcom páči alebo nie, Grécko dostane ďalšiu pôžičku a žiadny bankrot v štýle „očistca“ sa konať nebude. Euroval 1 totiž musí odolať. Ak totiž pošleme Grécko do bankrotu pod tlakom špekulantov, Euroval 1 bude v intenciách dobrodruhov zo SaS potopený. Padne Írsko, padne Portugalsko, padne nielen eurozóna, ale aj celý finančný systém

Zaujímavé čísla. A to tam chýba štvrté prasiatko - Itália, ktorej znižujú ratingy a ktorá sa cíti tak bohatá, že si nechala v referende odhlasovať zrušenie jadrových elektrárni.
To fakt vyzerá, že sa v tej eurozóne dlho neohrejeme. :roll

Kratkozrakost Sulikovcov je do neba volajuca. V ramci uchovania volebnych preferencii, ktore padaju ku dnu, si vyberu oblasti a tam bez rozmyslu povedia "nie, my nepodporime". MY - to je cca 20 ludi uzsieho predsednictva, a cca 200 realnych clenov. Volebne - 12 percent minus 3 percenta matovic, 3 registrovane partnerstva a 3 percenta trava. Zbytok je realna podpora takychto extremnych kvazi liberalov, kvazi bojovnikov proti systemu, kvazi zachrancov moralky v politike.

Sulik nevie a teda nechce odpovedat, co by znamenal uplny default Grecka.

Autá v Európe naznačujú návrat recesie
Registrácie nových áut poklesli za desať mesiacov v EÚ o 1,2 percenta

http://auto.etrend.sk/auto-biznis0/auta ... cesie.html" onclick="window.open(this.href);return false;

Příběh o tom, jak se celá řecká vesnice oddlužila díky německému turistovi asi většina z vás četla. Našel jsem však upravenou verzi, přeložil jsem ji do češtiny a publikuji ji zde. Doporučuji přečíst

http://proinvestory.cz/oddluzena-recka-vesnice-upraveno" onclick="window.open(this.href);return false;

http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomik ... -je-znali/" onclick="window.open(this.href);return false;

Banky jsou kriticky závislé na fungování mezibankovního trhu. Jak jsme si řekli, nejde vůbec o spekulativní zisky, ale o stabilitu. Jakmile se do hlavního nástroje pro udržování stability nasype písek v podobě daně z finančních transakcí, hrozí systémové zhroucení. Postihlo by nejen banky, ale celou ekonomiku. Z evropských státníků si to uvědomuje jen britský premiér David Cameron, kterému podsouvají, že podporuje zájmy bankéřů z londýnské City. To je samozřejmě pravda, neboť totální rozval evropského bankovnictví by nepřežil ani Londýn.

Paradoxně Cameron, skutečný zachránce Evropy, to schytal ode všech povrchních komentátorů, kteří ani neznají rozdíl mezi peněžním trhem a trhem cizích měn.

V týchto dňoch prebehla médiami aj správa, že mnohé banky si peniaze, ktoré obdržali od ECB, "uskladnili" opäť k nej. Kým ECB ich požičala za úrok 1%, zhodnocuje ich 0,25% úrokom.

Z toho mi vystávajú otázky:
Banky teda na tom, že si požičali od ECB a teraz tam tie peniaze vlastne uskladnili, reálne prerábajú? Platia ECB 1% úrok, kým ona tie peniaze zhodnocuje bankám 0,25% úrokom.
Čo tento krok signalizuje pre reálnu ekonomiku? Bude sa ťažšie dostať k úverom, alebo to môže ohroziť aj fungovanie celého bankového sektora?

banky potrebovali doplniť likviditu, aby úplne nevyschli. Nešlo o to, že by tie peniaze chceli požičiavať niekomu ďalej. Skôr naopak - prísnejšia regulácia ich tlačí k znižovaniu úverov. A keď sa obávajú zamrznutia medzibankového trhu, tak sú radi, že majú lacno požičané od ECB - aj keď s tými peniazmi nič nerobia.

znamena to ze banky su ochotne prijimat urcite straty z dovodu aby mali dostatocnu likviditu a poukazuje to hlavne na nervozitu na financnom trhu. banky si radsej ulozia peniaze do ecb aj ked tymto krokom prerobia ako by mali riskovat ze pozicaju tieto peniaze inym subjektom za vyssi urok co je znakom nedovery bank.

K tomuto by som mal aj ja jednu otázku - tomu, že si komerčné banky uložia v CB peniaze sa hovorí jednodňové sterilizačné operácie že ? a tam je stanovený ten úrok 0,25%... A čo je teraz toto za úrok ? Keďže sa volajú ,,jednodňové" tak tento úrok je za jeden deň ? napr. banka si vloží do CB 1mil. € a zajtra si vyberie 1 002 500 € ?

Jednodnove sterilizacne operacie -- po slovensky overnighty, skratka O/N . Banka prevedie cash do centralnej banky den po uzatvoreni obchodu a dostane ho naspat o 2 dni -- cize centralna banka teoreticky moze drzat tie prachy 24 hodin -- cize "cez noc"...

Za normalnych okolnosti tato sadzba sluzi ako spodna hranica pre sadzby na trhu -- pod nu sadzba na trhu neklesne, pretoze inak by bolo vyhodnejsie ulozit si prachy priamo do centralnej banky. Hornu hranicu na trhu za normalnych okolnosti tvori refinancna sadzba CB -- teraz 1,75 %. Ak by boli O/N sadzby na trhu vyssie nez refinancna sadzba CB, tak si banka radsej pozicia od CB za tuto sadzbu nez aby isla na trh za drahsie. Sadzby na trhu este vyrazne ovplyvnuje aj den, ked sa kontroluje plnenie povinnych minimalnych rezerv v centralnej banky /komercne banky musia mat v CB ulozeny urcity cash v dosledku regulacie ako PMR/, takze tesne pred nimi casto na trhu vznikaju spiky, ak niekto nema likviditu.

Problem ale nastava, ak je na trhu nedovera medzi bankami -- ako napriklad aj teraz -- vtedy banky radsej daju peniaze na sterilizaciu do CB aj napriek tomu, ze na trhu by za ne dostali vyssi urok, pretoze CB je bezrizikova protistrana.

Ten urok je samozrejme kotovany ako vsetky ostatne uroky per annum -- cize v nasom pripade je to 0,25 % rocne, takze za 1 den to budes mat cca. 0,25% / 360 -- resp. neviem, aka je presne na money markete konvencia, ale myslim, ze 360 dni by sa malo brat ako rok...

Kdo uteče, vyhraje, aneb rok 2012 je tu
http://proinvestory.cz/2012-kdo-utece-vyhraje" onclick="window.open(this.href);return false;

Honzajs napísal:Kdo uteče, vyhraje, aneb rok 2012 je tu
http://proinvestory.cz/2012-kdo-utece-vyhraje" onclick="window.open(this.href);return false;

Niekde som čítal taký aforizmus, že dnešný stav je výnimočný už len tým, že sme prvýkrát svedkami toho, že situácia je tak zlá, že ju nedokážu zhoršiť už ani politici.

V článku je načrtnuté aj rastúce napätie medzi Iránom a USA. Ak by k niečomu došlo - čo by bolo s cenou ropy a ako by na tieto ceny reagovalo globálne hospodárstvo smerujúce do recesie? Mohla by táto udalosť znamenať významný katalyzátor k danému "kolapsu"? Kto by z toho teda ťažil, keďže bez ohľadu na dĺžku či výsledok konfrontácie by to zatriaslo minimálne cenami ropy?

Ano, takováto událost by mohly být katalyzátorem krize
Ropa by šla nahoru o desítky %

Opakuje sa zufalstvo niektorych velkych investorov spred 3 rokov. Vtedy akceptovali zaporny vynos tusim pri US dlhopisoch. V tom case sme vsak mali US burzu na minimach:

Nemecko po prvýkrát predalo dlhopisy so záporným výnosom
http://ekonomika.sme.sk/c/6209202/nemec ... nosom.html" onclick="window.open(this.href);return false;