Ako-investovať - fórum

Eurozóna chce stály záchranný fond s úverovou kapacitou až dva bilióny eur. Jeho úlohou má byť najmä nákup vysoko úročených vládnych dlhopisov Španielska a Talianska. Informáciu cez víkend priniesol nemecký týždenník Der Spiegel.
http://ekonomika.sme.sk/c/6543476/eurov ... vacsi.html" onclick="window.open(this.href);return false;

Uz to dorazilo aj na sme co hovorite na tie 2 biliony? To kazigraf potrebuje na daniach vybrat dalsich pol miliardy? Teda staci zvysit na pol roka dph na 23%, potom 26% ..atd?

antibankar napísal:Na zníženie nezamestnanosti potrebuješ znížiť pracovný čas, ináč ju neznížiš aj ked vraj rast ekon. je 2.8% aký rast ti treba aby si znížil nezam?

Ano, už tady byli tací, co tento nesmysl o kvantitativně neměnným/ohraničeným množství práce propagovali. Viz socani a zákon o 35hodinové pracovní době ve Francii. Tak to ale vůbec nefunguje, skutečnost je přesně opačná. Množství pracovních příležitostí není nijak limitně ohraničeno, naopak, práce jedněch generuje práci dalších. Zkracování pradovní doby má tak za následek, paradoxně, přesnej opak, zvyšování nezaměstnanosti (se současným poklesem/nebo minimálně stagnací reálných i nominálních příjmů zaměstnaných).

Pette napísal: Hej, ale neexportuju slovenske firmy, ale nemecke, francuzske, korejske, americke atd atd. Ak by exportovalo (prezeniem) 100 000 slovenskych firiem (od 1 zamestnanca po xyz) do celeho sveta, tak je tu raj na Zemi.

Všechno to jsou slovenský firmy. Kdo je jejich vlastníkem, je přece úplně podružný. Důležitý je, že zaměstnávají místní lidí, platí místní odvody a daně apod.
Toto "lidový" určování národnosti společností je 1) irelevantní a 2) většinou i zcela nemožný. Podle této logiky by v podstatě neexistovaly například "americký" společnosti, pač všechny velký/významný jsou akciovými společnosti a jejich vlastníci jsou roztroušeni po celým světě.

Rado napísal:Pette, to o čom píšeš nie je deflácia, to je iba reakcia na ponuku a dopyt.

Nejen to. V první řadě je to technologickej pokrok. Technologie, který dřív byly drahý a nedostupný, jsou dnes standardem vyráběným na běžícím pásu uprostřed rýžových polí. Technologická špička se dnes přesunula z LCD televizí do jiných oborů/výrobků. Zcela přirozený vývoj.

JUGGLER napísal: ...a rozpad eurozóny ( odchod jej člena ) už vidí na 50:50.

Možná by bylo dobrý už vymést Augiášův chlév a začít zas používat termíny, jak se sluší a patří, ve svým pravým významu. V poslední době se bohužel rozmohl obrovskej nešvar, a to i odborných a novinářských kruzích, plno výrazů zaměňovat či je používat jako synonyma, kterými ale nejsou. Mám namysli právě rozpad eurozóny/odchod 1 či několika členů, krize/recese, deflace/dezinflace, procento/procentní bod, prezident EU/předseda Rady, milionářská daň/druhá sazba daně z příjmu atd. atd. (mj alkohol/metylalkohol ). Podotýkám, že tím nemířím na Jugglera.

Ano, už tady byli tací, co tento nesmysl o kvantitativně neměnným/ohraničeným množství práce propagovali. Viz socani a zákon o 35hodinové pracovní době ve Francii. Tak to ale vůbec nefunguje, skutečnost je přesně opačná. Množství pracovních příležitostí není nijak limitně ohraničeno, naopak, práce jedněch generuje práci dalších. Zkracování pradovní doby má tak za následek, paradoxně, přesnej opak, zvyšování nezaměstnanosti (se současným poklesem/nebo minimálně stagnací reálných i nominálních příjmů zaměstnaných).[/quote]

a čo teda navrhuješ zvýšiť pracovný čas zo 40 na 60 hodín plus nadčasy? a ešte k tomu zamestnať viac ukrajincov,vietnamcov,bulharov,rumunov,slovákov v CR aby si česi oddýchli od práce, lebo oni nepotrebuju prácu a príjem?

antibankar napísal: a čo teda navrhuješ zvýšiť pracovný čas zo 40 na 60 hodín plus nadčasy? a ešte k tomu zamestnať viac ukrajincov,vietnamcov,bulharov,rumunov,slovákov v CR aby si česi oddýchli od práce, lebo oni nepotrebuju prácu a príjem?

Nedobře se na to díváš, Veverko.
Ale ano, proč ne. Za ony "ukrajince,vietnamce,bulhary,rumunovy a slovákovy" jsme rádi a hospodářství by se bez nich neobešlo. V drtivé většině totiž dělají práci, kvůli které Čech a Moravan ráno z práce nevstane.

Predbežné zistenia Troiky sú, že deficit štátneho rozpočtu Grécka je temer dvojnásobný než sa pôvodne odhadovalo.

Greece faces a budget shortfall of about 20 billion euros ($26 billion) to satisfy international conditions for emergency aid, almost double previous estimates, German magazine Der Spiegel reported Sunday, citing preliminary findings by the so-called Troika that consists of the European Commission, European Central Bank and International Monetary Fund.

The country can only receive the next tranche of financial aid from its international creditors once its budget gap is closed.

Euro-zone officials admit that the EUR173 billion bailout plan agreed with Athens in March--Greece's second bailout since 2010--is already badly off track. Greece has been waiting since June for its next aid slice of that package--a EUR31 billion payment from the euro-zone bailout fund and the IMF--as the country's recession cuts deeper and longer than forecast.

Greek Prime Minister Antonis Samaras has asked a number of times whether Greece's public creditors--which include the ECB--would be willing to write off part of the country's debts, Der Spiegel reported, without disclosing its sources.

Meanwhile, a dispute has broken out between Germany's government and the European Commission over when to vote on whether to give Greece more financial aid, Der Spiegel reported.

While the European Commission wants to decide on the matter at the European Council in mid-October, Berlin thinks reliable numbers will only be available by November at the earliest, the magazine reported.

Ferin007 napísal:Všechno to jsou slovenský firmy. Kdo je jejich vlastníkem, je přece úplně podružný. Důležitý je, že zaměstnávají místní lidí, platí místní odvody a daně apod.
Toto "lidový" určování národnosti společností je 1) irelevantní a 2) většinou i zcela nemožný. Podle této logiky by v podstatě neexistovaly například "americký" společnosti, pač všechny velký/významný jsou akciovými společnosti a jejich vlastníci jsou roztroušeni po celým světě.

Nie, to, kto je vlastnikom a na koho prikazy pracuju, to je UPLNE klucove.

Slovenska pobocka, vyrobny zavod napr Samsungu nedosahuje zisk. Vsetky vstupy nakupuje cez vopred urcenu siet. Nepodnika v zmysle, ze hlada zakaznikov. Vsetky vystupy su jasne dane. Plati najmensie mozne mzdy, velakrat na urovni minimalnych miezd. Dane neplati, ma danove prazdniny a aj kedy, dosahovane zisky su minimalne.

Uplne klucove je, kde a kam sa zisk realizuje a to naozaj nie je ta slovenska srocka, ktoru tu maju. Toto je stale podstata bohatstva narodov a Slovaci proste nebudu bohaty narod, pokial nebudu mat SLOVENSKE firmy, ktore budu mat taketo vyrobne/montovne/predajne vsade po svete.
Pokial si tu budu Slovaci vymienat "2,50" z platov Samsungu, IBM, statnej sfery (dani), zopar mensich SK firiem, zopar tych uspesnych SK firiem ako je Eset... tak stale budeme chudobni.

Bohatstvo narodov je priamo umerne poctu uspesnych firiem alebo zdrojov nerastneho bohatstva.

takyto clanok mi pride ako zvrhlost (uz ani nie propaganda)...
http://banky.sk/37505-sk/zotavovanie-eu ... e-iste.php" onclick="window.open(this.href);return false;

Nieco ako keby na Titanicu riesili nater v kajute, ked uz polka lode je pod vodou

Ďalším postrehom z mojej strany je to, že nízke sadzby (resp. pokles sadzieb) ani v štandardných modeloch neznamená uvoľnenú politiku. Technicky je totiž politika uvoľnená vtedy, ak je reálna úroková sadzba pod prirodzenou reálnou úrokovou sadzbou. Ak nám začne rásť dopytová inflácia, tak centrálna banka priškrtí politiku (a infláciu) len vtedy, keď nominálnu úrokovú sadzbu zvýši o viac, než narástla inflácia. Toto je tzv. Taylorov princíp a platí samozrejme aj opačne: ak príde razantný pokles agregátneho dopytu a inflácie, tak zníženie sadzieb nemusí znamenať uvoľnenie menovej politiky, pokiaľ nie je agresívnejšie ako prepad inflácie. A toto je bod, ktorý treba spomenúť pri hodnotení uvoľnenosti menovej politiky od 2008.

http://blog.etrend.sk/standardna-chyba/ ... -rychlost/" onclick="window.open(this.href);return false;

Údaje o peňažných zásobách (menových agregátoch) jednotlivých krajín Eurozóny (teda kde eurá skončili) nie sú dostupné, takže som ich ani nemohol uviesť. Vo svojom článku som napísal jasne, že ide o príspevok k peňažnej zásobe Eurozóny, ktorý uvádza koľko EUR bolo v danej krajine natlačených, daných do obehu a tak prispelo k celkovej peňažnej zásobe Eurozóny. Následne tieto peniaze môžu putovať kam chcú. Vtip je však v tom, že peniaze z LTRO sa do ekonomiky Eurozóny vôbec nedostali, a preto sa neobjavia nikde v príspevku k peňažnej zásobe Eurozóny. Je totiž rozdiel medzi monetárnou bázou centrálnej banky a peňažnou zásobou ekonomiky. A ten rozdiel nebol nikdy dôležitejší ako dnes.

kto si trufne kupovat grecke bondy/akcie ?

http://www.reuters.com/article/2012/10/ ... KF20121003" onclick="window.open(this.href);return false;

Offshore natural gas could dramatically change Greece's fortunes, should early estimates of $600 billion worth of reserves be confirmed, according to a study presented to Prime Minister Antonis Samaras in June and seen by Reuters.

The study, collating existing scientific data, says that geological similarities indicate that reserves offshore Crete may match the prolific Levantine Basin where recent Israeli and Cypriot discoveries are clustered.

It points to strategically significant reserves in Greek waters south of Crete in the range of 3.5 trillion cubic meters (Tcm), enough to cover over six years of EU gas demand, and the equivalent of about 1.5 billion barrels of oil.

While it will take years to explore and develop any offshore gas sector, Greece has launched a licensing round and has commissioned a seismic survey company to pin down the extent of hydrocarbon deposits. The results are expected in mid-2013.

ATÉNY. Dramatickú ekonomickú situáciu Grécka by mohli zmeniť údajné obrovské rezervy zemného plynu pri jeho brehoch.

Najskôr sa však musia odhady, že pri Grécku sa nachádzajú zásoby plynu v hodnote 600 miliárd dolárov (464,97 miliardy eur), potvrdiť.



Čítajte viac: http://ekonomika.sme.sk/c/6556096/lozis ... z28PkRqZfk" onclick="window.open(this.href);return false;

P.S. To by mohlo vytiahnúť celú Európu z krízy. Energetickým monopolom teraz vyhovujú vysoké ceny plynu a sú podozrenia, že to majú z Rusmi dojednané. Takto žmýkajú firmy a ľudí. Konkurenčný plyn z Grécka by stlačil ceny podobne ako v USA kde je plyn pomaly zadarmo.

ono spekulacie o tom, ze ma grecko ropu a plyn su uz asi rok kade tade po zahranicnych forach, ale najprv to boli kadejake anonym nicky bez odkazu na nejake studie ... ale podla toho reuters clanku sa zda, ze to neni nejaka kacica ... lebo realitou je, ze cyprus nasiel velke loziska plynu, detto izrael, libanon, lybia ... takze by malo logiku, ze nieco bude aj v greckom mori ... ale zatial je to len geologicky odhad a ten moze byt radovo mimo po tom co sa urobia seizmologicke studie a pokusne vrty ... v pohode to moze byt len 1/10 aj ta neekonomicky tazitelna ... ale ak by to grecku vyslo, tak by to bola parada - sice to predrbu, ale mohlo by ich to vytiahnut z recesie na par rokov ...

http://www.aktuality.sk/clanok/217137/e ... -pohnevat/" onclick="window.open(this.href);return false;

Sranda. Robím analýzy akcií na budúci týždeň a pri jednej firme, ktorá sa zaoberá trhom práce som sa dočítal , že z prieskumu zamestnávateľov ohľadom tvorby nových pracovných miest je najlepšia situácia na svete v Taiwane, Indii, Brazílii, Mexicu, Colombii and Panama a... najhoršia situácia na svete je v Grécku, Taliansku, Španielsku, Slovensku, Slovinsku a Holandsku.

The weaker hiring sentiment is most evident across Europe, where employers in 13 of 24 countries are reporting negative outlooks for the first quarter, compared to eight countries just three months ago. Despite the uncertainty that prevails in Europe, the German labor market shows signs of resilience, as employers there report a similar forecast from three months ago. The uncertainty in demand also extends to China, where employers report the weakest hiring plans in three years. Meanwhile, U.S. employers say they will hire at the same steady pace seen over the past six months. Hiring confidence index reveals that first-quarter hiring plans are strongest in Taiwan, India, Brazil, Mexico, Colombia and Panama while those in Greece, Italy, Spain, Slovakia, Slovenia and the Netherlands are the weakest worldwide

Niet sa comu cudovat, inak v indii je to fakt lahoda ked treba lacnu pracovnu silu. Pracoval som pre jednu spolocnost meno radsej nepominam, no a ta si okrem slovenska najimala aj outsourcing z Indie. Platili im trebars za 500 ludi programatorov. Indovia to tak vyupgradovali ze najali cez 1000 ludi. Spolocnosti pre ktoru robili nahlasili ze najali len 500 a ludom platili drobne z toho co dostali. Okrem toho ze komunikacia s nimi bola otrasna, kod niekedy otrasny ale robili vsetko strasne rychlo.

Nezamestnanost mladych:

Keď tak pozerám na tú mapu, kladiem si otázku, ako je možné, že zatiaľ sa nikde v EÚ nič mimoriadne nedeje, ak nerátam už chronické štrajky v niektorých krajinách? Ľudia už kapitulovali? Alebo je síce zle, ale nie ešte tak, aby sa to dalo najavo? Alebo sa situácia zlepšuje, je stabilizovaná - ako počuť napr. z Grécka - pri nezamestnanosti 26%...? A čo oživenie v 2. polovici roka? Je to reálne a hlavne - pocítia to aj bežní ľudia?

Cyprus zachvátila panika. Banky sú zatvorené, ľudia prídu o časť svojich peňazí

Obyvateľov Cypru v sobotu zachvátila panika po tom, ako lídri Európskej únie a Medzinárodného menového fondu odsúhlasili pre ostrovnú krajinu záchrannú pôžičku. Súčasťou jej prijatia je totiž okrem iného aj to, že na pomoci sa musia podieľať aj klienti tamojších bánk. Tí prídu o 6,75 percenta svojich vkladov a v prípade, že majú na účte viac ako sto-tisíc eur, banka im z uložených peňazí stiahne až 9,9 percenta.

niečo podobné som radil aj ja, aby grékom z účtu stiahli "jednu nulu". neskôr som to označil za fantazmagóriu a už sa to realizuje.

Jenže u Kypru to má dost opodstatnění.
Hraje si na velkej daňovej ráj (čímž fšecky pěkně s...) a přitom natahuje ruce o pomoc.
Bez toho zdanění (nebo jinýho obdobnýho opatření) by byla pomoc naprosto neprůchodná. Jak pro ČS, tak pro veřejný mínění.

Viete čo ma napadlo ? Keď v tom roku 2011 malo Grécko problémy a veritelia Grécka museli odpísať 2/3 pohľadávok voči Grécko, tak prečo nenastalo niečo také, že by Grécko muselo predať časť Grécka (napr. Krétu) ? Však aj podnik, ak si požičia peniaze a nemá z čoho platiť záväzky, tak musí predať nejakú časť svojho majetku. Prečo to nefunguje aj pri financovaní štátov ? Však keď nejaký štát nie je schopný plniť si svoje záväzky, tak nech predá niekoľko km2 zo svojho územia ! Napr. USA raz možno bude musieť predať Aljašku. Alebo je to nemožné ??? (neverím)

To je podla mna jedna z veci, ktora sa nikdy nestane. Tak isto, ako slovensko nikdy nepreda tatry Madarsku a vychod indii. Myslim ze kazdy kto byva na slovensku vie preco nie.

Vychadza to podla mna z ludskej podstaty, nehovoriac otom, ze na krete ziju greci uz tisicrocia, je to koliska ich kultury a narodnej identity. Pozri aky maju ludia problem s privatizaciou, mysliet si, zebudu ludia rozpredavat zem pod nohami je prinajmensom naivne.

Samozrejme nebavime sa o neobyvanych castiach. Tam je to mozno priechodnejsie. Ale to tiez zavisi od krajiny ku krajine a k postoju obyvatelstva k danemu teritoriu.

A o tom ze USA nikdy aliasku nepreda by som dal ruku do ohna.

heldus napísal:Viete čo ma napadlo ? Keď v tom roku 2011 malo Grécko problémy a veritelia Grécka museli odpísať 2/3 pohľadávok voči Grécko, tak prečo nenastalo niečo také, že by Grécko muselo predať časť Grécka (napr. Krétu) ?

1) Tak to nenapadlo (jen) tebe, takový hlasy se ozývaly obecně.
2) Řecko by k něčemu takovýmu nikdy nepřistoupilo (resp. možná ano, ale to by mu muselo hrozit něco zcela jinýho, než že "jen" nebude schopno plnit závazky). A nejen proto, že zrovna Kréta je součástí jeho dějin a národního bohatství.
3) Pokud by nakrásně souhlasila vláda, bylo by to naprosto neprůchodný přes Řeky. Vem si jenom, jak vyváděli, když jim EU a MMF "nakázaly" plnit ty relativně měkký podmínky, co byly dojednány.
4) A nakonec jen takovej detail. Kdo by to koupil?? Zvlášť v té době. Na pokraji bankrotu byl v podstatě celej civilizovanej svět.

jedna vec je predat (privatizovat) majetok a druha vec je statna suverenita. Ziadny normalny stat sa nevzda statnej suverenity nad svojim uzemim, lebo je to zaciatok jeho konca a rozparcelovanie. Nieco ine je predaj pozemku, ale samozrejme s tym, ze suverenita a vymahanie zakonov na danom uzemi je nezmenene. To je ako keby si tvrdil, ze ak sa dohodne par miliardarov Cinanov v Kalifornii a kupia tam dostatocne velke plochy, tak si tam mozu vyhlasit cinsku drzavu. Nemozu. A zasa kupa pody len za ucelom ze platis dane inemu statu je v tomto ohlade malo pravdepodobna. To je mozne u sukromnikov, ktori ale aj tak podliehaju beznym zakonom.

Aha, takže požičiavanie štátom je postavené len a len na holej dôvere. Takto by to nemalo byť...

Ak firma prestane byť schopná splácať svoje dlhy, musí začať odpredávať majetok. Ak štát prestane byť schopný plniť svoje záväzky, tak jednoducho mu to odpustíme, alebo vytlačíme nové peniažky.

V Eurozóne by sa rozhodne malo pristúpiť k takému opatreniu, že keď štát prestane plniť svoje záväzky z emisie štátnych dlhopisov, tak sa jednoducho bude musieť vzdať nejakého svojho majetku !!! Začalo by sa s privatizáciou až po odkrajovanie hraníc. Kto s tým nesúhlasí, nech si nepožičiava !!!

Az si niekto z tvojej rodiny pozicia pozicku, nesplati a potom pride exekutor k tebe domov, a zhabe ti byt, tak jeto vlastne ok. Tak isto ako keby niekto prisiel o pozemky koli tomu, ze stat vedeny politikmi ktorych nevolil, nieje schopny splacat svoje zavazky.

Privatizace a odprodej vlastního území jsou ale dvě různý věci. Privatizace státních podniků přece byla jednou z podmínek pomoci a Řecko ji, byť ne příliš rychle, dělá.

Co myslite, kedy dojde k parite Eura s Librou? Dnes je Libra na trojrocnom minime.