Ako-investovať - fórum

HN: Jak ten odstup působí při pohledu na Česko? Je to lepší, než se zdá nám, kteří v tom žijeme každý den, nebo si spíše uvědomí ty neřešené problémy?
Za prvé si uvědomíte, že ty naše problémy jsou standardní. Už to není privatizace bank, deregulace či zavádění DPH jako novinky. Jsou to problémy, které jsou všude. Zdravotnictví, to je v USA od rána do večera, problémy s důchodovým systémem, to samé. Další velký problém je školství.

Keynesův bastard

John Maynard Keynes, ekonom, který je teď často citován, přišel kdysi s nápadem, jak zmenšovat amplitudu hospodářského cyklu. Stát má podle jeho představ hrát proti tendencím trhů: když všichni bujaře spotřebovávají, má stát šetřit a vytvářet rozpočtové přebytky. Když spotřeba vázne, má stát naopak spotřebovávat a vytvářet deficity. Současná hospodářská politika není v žádném případě keynesiánská, jak se často mylně píše.

Vzali jsme si totiž k srdci jen polovinu tohoto poučení a perverzně ji zvrátili: stát v dnešní době jen povzbuzuje spotřebu, žijeme v době neustále deficitních rozpočtů. Současné finanční injekce by byly obhajitelné, kdyby jim předcházelo šetření v dobách přebytku. Ale to se nestalo.

Naopak jsme si zvykli jako na samozřejmost na zběsilá tempa růstu. Ta však byla větší, než bylo přiměřené a než by odpovídalo realitě. Proč? Zejména proto, že stát do ekonomiky nalíval veřejné peníze i v dobách, kdy vůbec žádnou takovou jeho pomoc ani trochu nepotřebovala.

Jako bychom se stali závislými na nepřiměřeně vysokém růstu, který pak stát jako v transu ještě dál a dál uměle a zbytečně posiloval. Tak se například stalo, že vláda u nás považuje růst, který je menší než dvě procenta, za krizi. A tedy za důvod ke spuštění nejrůznějších "prorůstových" opatření a programů. Ano, čtete dobře, dvouprocentní růst je považován za problém! Keynes by se obracel v hrobě, a kdyby žil, byl by dnes považován za libertariána, protože by dnešní době ordinoval vyrovnaný nebo spíše přebytkový rozpočet.

Tomáš Sedláček: Další biftek už je moc

Pre zahraničných investorov však začíname byť drahí. Zo Slovenska napríklad odchádza americká firma Molex. Tiahne ďalej na východ.

„Buďte radi, že ste drahí. Nechcete predsa, aby ľudia u vás žili len z nejakej minimálnej mzdy. Dánsko má jedny z najvyšších mzdových nákladov na svete. Napriek tomu tam zahraniční investori veľmi radi prichádzajú. Teším sa na deň, keď budeme mať my alebo vy drahú pracovnú silu. Vždy to funguje tak, že do krajiny najprv príde hrubá, primitívna a neotesaná vlna kapitálu, typu montážnych hál. Už sa napríklad začína vyrábať elektronika do áut a rôzne príslušenstvo. To je už o stupienok vyššie. Na začiatku sme boli len montážnou dielňou. Buďme radi, že sme ňou mohli byť. Že sme sa od toho odrazili a poďme ukázať, čo svetu naozaj môžeme ponúknuť. Hovorím o vzdelaní."

Prežívali sme najlepšie časy a napriek tomu sme žili na dlh. Všetci sme boli ľavičiarmi a nikto sa nechoval zodpovedne.Keď táto kríza pominie, treba zaviesť pravidlá, ktoré nás prinútia v dobrých časoch robiť hospodáriť s prebytkami.