Dosazování kolaborantské samosprávy, nové televizní stanice, odstřižení od ukrajinských operátorů, zavádění rublu... Rusko sice tvrdí, že Ukrajinu nehodlá okupovat, jeho postup na obsazených územích na jihu a jihovýchodě země hovoří však spíše o opaku.
„Přišlo jaro, čas rodinných procházek. Berďansk – osvobozený od nacionalistů – se nadýchl k životu v míru. Podnikatelé pracují na dodávkách potravin z Krymu, obyvatelé se chystají oslavit Den vítězství. Uspořádali proto pracovní sobotu u Věčného ohně, který byl zažehnut s příchodem ruské armády...“
Takového televizního zpravodajství se nedávno dočkali obyvatelé jihoukrajinského Berďansku, který byl obsazen už na konci února. Ve stotisícovém přístavu dnes vysílá televize Novosti-24, kde se o oblastech pod kontrolou Ruska zásadně hovoří jako o „osvobozených územích“.
Jaká tam skutečně panuje nálada, se na základě reportáže nedá zcela objektivně posoudit. Reportérce dali rozhovor jen pracovníci okupační správy, jedna penzistka a ještě jedna žena, která ovšem byla ochotna hovořit jen zády ke kameře. Jisté však je, že poměry na okupovaných územích se rychle mění.
Dosvědčují to i uprchlíci, kteří stále ještě ve velkém přecházejí do oblastí pod kontrolou Kyjeva. Rusové podle nich dosazují kolaborantskou administrativu, ve velkém odstraňují ukrajinské vlajky a trojzubce z veřejných budov a na náměstí vracejí sochy Lenina, které zmizely v rámci dekomunizace po roce 2014.
Rusové také odstřihávají okupované oblasti od ukrajinských mobilních operátorů a poskytovatelů internetu, aby zcela ovládli informační prostor. V Chersonské oblasti či Melitopolu byl od počátku května vyhlášen přechod na rubl, radnice v Berďansku začala vydávat oddací listy Ruské federace.
V případě Chersonu se dokonce začínají šířit spekulace o možném referendu, které by po vzoru Doněcku a Luhansku vedlo k vyhlášení „lidové republiky“. „O referendu se mluví neustále,“ uvedl pro ruskou verzi BBC nejmenovaný podnikatel, který se zabývá distribucí humanitární pomoci ve třísettisícovém městě.
„Lidé jsou už dva měsíce hladoví, tak začali přijímat i humanitární pomoc z Krymu. Není práce, nejsou peníze, zásoby doházejí. Nemůžeme nakrmit celé město, denně zvládneme dát najíst čtyřem stům lidí. Rusové natočí video fronty na humanitární pomoc a řeknou, že v Chersonu se konečně krásně žije, město bylo vyčištěno a obyvatele živí ruská armáda,“ přiblížil poměry.
Čas kolaborantů
Konsolidace obsazených území naznačuje, že celý jih Ukrajiny by měl v budoucnu trvale zůstat pod ruskou kontrolou. Moskva sice opakovaně ujišťuje, že okupace Ukrajiny není cílem „speciální vojenské operace“, někteří ruští představitelé ovšem mluví o vytvoření koridoru od Donbasu po Podněstří a odstřižení Ukrajiny od Černého moře.
„Je vyloučeno, aby se Chersonská oblast vrátila nacistické Ukrajině. Kyjev už nebude moci prosazovat svoji odpudivou nacistickou politiku v naší zemi,“ uvedl nedávno pro agenturu RIA Novosti zástupce šéfa chersonské vojensko-občanské správy Kirill Stremousov, místní politik, který byl před válkou známou tváří hnutí proti vakcinaci.
Protesty proti okupaci, které se v Chersonu odehrávaly v březnu, jsou už minulostí. Ruští zpravodajci je zpočátku nechali probíhat, aby poznali jejich strukturu. Pak organizátory pozatýkali. Některé vyhnali na území pod kontrolou Ukrajiny, jiné zmlátili a donutili k pokání před televizními kamerami. Stovky dalších lidí jsou stále v zajetí.
Původní starosta Chersonu dokázal udržet svůj úřad v chodu překvapivě dlouho. Před týdnem ale do jeho kanceláře přišli ozbrojenci, všechny vyhnali, sebrali klíče a postavili zde hlídku. Hlavou vojensko-občanské správy byl jmenován Volodymyr Saldo, někdejší poslanec za Janukovyčovu Stranu regionů.
Z pohledu vlády v Kyjevě je to kolaborant, podle nového zákona mu za spolupráci s agresorem hrozí doživotí. Dokumenty zveřejňované v proruských sociálních médiích však naznačují, že skutečnou moc drží vojenští velitelé, kteří v okupovaných městech dosazují „lidové starosty“.
Zdá se také, že Rusové se určité vrstvy obyvatelstva snaží na svou stranu získat po dobrém. V některých městech a vesnicích byla penzistům a státním zaměstnancům v rámci humanitární pomoci vyplacena jednorázová dávka deset tisíc rublů. To podle ruské verze BBC pomáhá i k rychlejšímu přechodu na rubl.
Tomu chce okupační správa napomoci i tím, že místní zemědělce ponouká k vývozu produkce na Krym. „V oběhu je zatím stále hlavně hřivna. Rubl se objeví až ve chvíli, kdy farmáři začnou vyvážet a budou se sem vracet s rubly. Ale zatím je nepouštějí do oběhu, šetří si je, neví, co bude zítra,“ přiznal pro agenturu TASS novopečený starosta města Kachovka Pavel Filipčuk.
Mnozí podnikatelé si nicméně stěžují, že je ruští vojáci vydírají a tlačí ke spolupráci. „Odvezou vás na výslech a nutí vás, abyste jim odváděli deset nebo dvacet procent. Některé podnikatele se snaží přimět k obnovení byznysu, jiné naopak tlačí k tomu, aby skončili,“ řekl BBC vydavatel novin Vědomosti Melitopolu Michail Kumok.
Koncem března ho pět zakuklených ozbrojenců odvedlo na velitelství, kde ho přesvědčovali ke spolupráci. „Říkali mi: ‚Přece nechcete, aby vaše dcera měla problémy.‘ Nebylo to nic hrozného, ale bylo jasné, že svoje hrozby mohou splnit,“ vzpomíná Kumok. Svůj list do služeb okupantů nedal, ti se však zařídili po svém a dnes v Melitopolu vychází nekvalitní kopie jeho novin se stejným logotypem.
V Enerhodaru zase ruští vojáci údajně obcházejí podnikatele a snaží se je donutit, aby otevřeli své obchody, hotely, restaurace či noční kluby. „Zatknou každého, kdo schovává peníze ve sklepě. Já o svůj byznys každopádně přišel, takže kvůli nim otvírat nehodlám,“ svěřil se americkému listu The Wall Street Journal jeden z podnikatelů, který utekl do Záporoží.
Velké problémy musí okupační správa řešit ve školství, protože řada učitelů utekla. Nová administrativa v Chersonu už nicméně oznámila, že do škol se vrátí výuka v ruštině a systém vzdělávání „dovedený v dobách Sovětského svazu k dokonalosti“. Kyjev se obává, že nové osnovy budou zaměřeny na převýchovu ukrajinských dětí a eliminaci vlasteneckého cítění.
Přístup okupantů dnes podle ruské verze BBC nejlépe vystihují slova chersonského kolaboranta Stremousova, který nedávno za přítomnosti televizního štábu zákaznice na trhu zkoušel, kolik budou po zavedení rublu stát ovoce a zelenina. Když jedna nešťastnice nebyla schopná dojít ke správnému přepočtu a uvést novou cenu zelí, chlácholil ji: „Nevadí, však si brzy zvyknete.“