Banky akcie , hedge fondy

[bacteria]

Holders of $500B in Lehman credit default swaps to "settle" on Friday
Reported on CNBC this morning;

As part of the Lehman bankruptcy proceedings, $500B in credit default swaps will be settled tomorrow. I do not track LEH debt instruments.....but would assume that the issuers of insurance will have some tens of billion$ of losses to admit to shareholders in the next few days. That is a major unwind event and is worth watching to see ow it goes. This may be a significant reason why banks are afraid to lend to each other........wondering who may get screwed into insolvency from their exposure to LEH liability/losses.

Perhaps this is why the Fed just loaned AIG another $35B yesterday.....increasing the loan total to $110B. There are likely still more institutions hiding the truth like Lehman did to the bitter end.
...........
10 October 2008 — Auction date for Lehman Brothers: $400b in notional insurance. Their bonds are trading at 10 cents on the dollar. If we take that as their recovery value, it would imply a pay-out of 90 cents on the dollar to CDS holders, which could require payments of $360b.
...........
jestli je tohle pravda, tak tohle někoho položí.

[Honzajs]

Přesně na tuhle aukci jsem opravdu zvědav. Podobná aukce u FRE a FNM přinesla pojistitelům náklady cca 25 mld USD. tady to může být o řád více.

[bacteria]

Lehman Failure May Spark Record Payout for Credit Swap Sellers
http://www.bloomberg.com/apps/news?pid= ... refer=home

tady je to upřesněno:
An auction to be held today will determine the size of the payments buyers of default protection can claim after New York- based Lehman filed for the largest bankruptcy with $618 billion in debt. Lehman's $128 billion of bonds were trading yesterday at an average of 13 cents on the dollar, indicating credit swap sellers may have to pay 87 cents on the dollar.

``That's a big hit,'' said Byron Douglass, a strategist at Credit Derivatives Research LLC in Walnut Creek, California. He follows the market for collateralized debt obligations that sold protection on Lehman debt. The payment compares with a typical bond recovery of about 40 cents on the dollar and a payout closer to 60 cents, Douglass said.

More than 350 banks and investors signed up to settle credit-default swaps tied to Lehman. No one knows exactly how much is at stake because there's no central exchange or system for reporting trades. It's that lack of transparency that has increased the reluctance of financial institutions to do business with each other, exacerbating the global credit crisis and prompting calls for regulation of the market.

[bacteria]

http://www.financninoviny.cz/zpravodajs ... ?id=338169

znárodňování pokračuje:
Londýn - Britský stát v pondělí oznámí, že převezme většinovou kontrolu nad bankami Royal Bank of Scotland (RBS) a HBOS, které jsou nejvíce postiženy nynější krizí na finančních trzích. Napsaly to dnes nedělník The Sunday Times a The Sunday Telegraph. Podle nich by kvůli tak razantnímu kroku mohlo být dokonce přerušeno obchodování na londýnské burze.

[Ferin007]

To už je známý od minulýho týdne, ne?
Jinak nechápu, co tady fšici hysterčí se "znárodňováním"?? Žádnej ze států, kerej vstoupil do bank, v nich nechce zůstat dlouhodobě. Spíš to vidím z jejich strany jako dobrou investici, klasickej long. Takže bych to spíš nazýval "státní sanací".

PS: Že je "znárodněnej třeba VW, proti tomu nikdo neprotestuje.

[seven]

Obávám se, že auta nemají kam klesat. Marže většiny výrobců jsou už neska kritický.
Prostor pro pokles cen je tak maximálně ve východní Evropě (kde už začal) nebo při velkým zlevnění surovin. A tam by se pokles asi projevil až s nějakým zpožděním.
A elektronika zlevňuje neustále. Tam mám spíš obavy o opak. Doby, kdy Čína udržovala světovou inflaci na minimu, nebude trvat do nekonečna.

http://ekonomika.sme.sk/c/4139340/skodo ... krize.html

[Ferin007]

Přesně, co sem psal. "Prostor pro pokles cen je tak maximálně ve východní Evropě (kde už začal)."
Škodofka obrovsky zneužívala nekritické adorace Čechů vůči této značce.

[seven]

Přesně, co sem psal. "Prostor pro pokles cen je tak maximálně ve východní Evropě (kde už začal)."
Škodofka obrovsky zneužívala nekritické adorace Čechů vůči této značce.

Nemecko: hlasi rekordne zlavy ( znizovanie cien)
http://www.rundschau-online.de/html/art ... 1334.shtml

[Honzajs]

Někdy banky musí změnit jméno

[filipx]

No comment

[filipx]

U.S. backs away from plan to buy bad assets

http://www.reuters.com/article/business ... Name=usdai

WASHINGTON (Reuters) - The Bush administration on Wednesday largely abandoned its plan to buy up toxic mortgage assets and said it will focus its $700 billion financial bailout fund on making direct investments in financial institutions and shoring up consumer credit markets ...

[jonatanus]

[jonatanus]

citigroup ceo nakupil za $8mil akcie (insider buying)
uvidime ci je to len "reklamny trik" alebo to mysli vazne

[Honzajs]

[JUGGLER]

USA može stáť záchrana bánk až 8,5 bilióna dolárov.

http://ekonomika.sme.sk/c/4199472/usa-m ... larov.html

[ricmund]

USA može stáť záchrana bánk až 8,5 bilióna dolárov.

http://ekonomika.sme.sk/c/4199472/usa-m ... larov.html

To je špatně napsané. Né, že může, ale bude
Koupil někdo Citinu za ty mrzké peníze

[seven]

sef 3. najvacsej banky Julius Bär vo Svajciarsku spachal (asi) samovrazdu.

[Ladis]

Já jsem koupil akcie Citigroup pri kurzu 4 euro hned ve 12 hodin v poledne na burze Frankfurt v pondelí, kdyz byly po zachránení banky v nedeli uz 30% nad nejhlubsim kurzem a pak jeste do zavrení burzy udelaly +60%. Já vylezl totiz v poledne z postele a slysel o tom v televizi. Vedle Citigroup rád bych koupil i akcie Bank of America a Wells Fargo a Banco Santader a Banco Bilbao a HSBC, ale mohu pretahnout konto jen o 20.000 euro a to uz mám. Behem roku 2009 budu nakupovat jen tyto akcie bank tak, aby bylo stále konto pretazeno o 20.000, i kdyz kazdý mesíc na konto pridávám peníze. Ale dividendy z akcií mám nekolikrát vyssí nez ty úroky z pretazení konta o 20.000 euro a roku 2010 ten dluh vyrovnám. Máme dnes mnohé akcie tak levné, aspon s P/S, jak pred 80 lety. Tedy nutno kupovat i na dluh. Za rok budou 5x drazsí.
Citigroup , burza Frankfurt

[Bobikpp]

Vsimli ste si inak, ze financials poslednu dobu nepadaju az tak moc? Vlastne by sa dalo povedat, ze zacinaju pomalicky stavat z mrtvych?

performance za 1 week - cca 1 tretina zo skupiny financials su v zelenom alebo +- na nule...2/3 su zatial stale v cervenom

http://www.finviz.com/screener.ashx?v=4 ... perf1w&r=1

Ak si prekliknete na perfotrmance za 1 mesiac, tak tych zelenych je ovela menej...asi vieme preco, ale nejak sa mi zda, ze financials si uz svoje najhorsie casy odbili a teraz dojde na dalsie segmenty trhu...

[ricmund]

Tomu nevěř hochu, spíš to vypadá na Honzajsův scénář. Já sice koupil Citinu, ale jen protože byla před "bankrotem" a bylo mi jasné, že po ohlášení záchrany půjde nahoru, ale dlouho jí určitě džet nebudu i když sám vnitře nevěřím, že by mohla jít třeba na 1dolar, ale vzadu v hlavě mám furt málého Honzajse

[Bobikpp]

ale vzadu v hlavě mám furt málého Honzajse

Ja nicomu neverim - to bolo len take pozorovanie Netvrdim, ze nepadnu este hlbsie...ale...

[Ferin007]

Kam by jako eště měly padat??
Myslím, že na nějaký velký poklesy už nevěří ani honzajs, podle toho, co uvádí, tak se bankovních putek pomalu zbavuje.
I když už těch kostlivců vypadalo ze skříní nepočítaně, ty propady přece jen byly moc až moc velký. Možná nevystřelí (nebo aspoň ve fšecky) zpátky raketovým tempem, ale k tomu, aby dál nějak významně klesaly, by muselo dojít k dalším krachům velkých bank, pro což teď prostor asi moc lidí nevidí (ze všechny se někdo nějakým způsobem zaručil).

[Honzajs]

Putky omezuji, to je pravda. V současné době v nich mám necelou 1/3 portfolia (zhruba půl na půl putky JPM a putky na indexy).
Další vývoj je závislý na ekonomickém vývoji (inflace x deflace, stagnace x recese x deprese x dezintegrace).
Současné ekonomické problémy ještě neměly čas se výrazněji projevit na tržbách a ziscích firem.Proto nevěřím, že dlouhodobý výrazný reálný růst akcií začne během pár měsíců. V tohle není a nebude snadná recese s průběhem jako v minulosti.

V ideálním případě jsou akcie na tom podobně jako v roce 1974. Tedy možný růst, ale ne žádný dlouhodobý býčí trh.

Jako pravděpodobnější se mi však jeví, že jsme tady (již jsem zde na webu zmiňoval):
http://www.pro-investory.cz/aktualni_an ... ta_a_nyni/
Mám v hlavě ještě jedno přirovnání, k 30. letům - jde o analogii mezi krachem 1929 a 2000-2008. Až mi vyjde čas, rozepíši to detailněji. Snad o svátcích.

No a a pak je tu ještě třetí možnost, o které se zatím téměř nemluví. Jde o to, že současná situace NEMÁ v historii žádný precedent. Objevují se názory, že hrozí dezintegrace ekonomiky (rozpad zaběhlých dodavatelsko - odběratelských vztahů). Až tuto možnost více prostuduji, napíši o tom článek.

Ani pro jeden scénář se mi nehodí "buy and hold". Uvidíme, co s tím udělá Obamův "New Deal 2". Počkám si na detaily, pak ho zohledním ve svých analýzách.

[Ferin007]

No a a pak je tu ještě třetí možnost, o které se zatím téměř nemluví. Jde o to, že současná situace NEMÁ v historii žádný precedent. Objevují se názory, že hrozí dezintegrace ekonomiky (rozpad zaběhlých dodavatelsko - odběratelských vztahů). Až tuto možnost více prostuduji, napíši o tom článek.
[/quote]

To je zas Willieho práce?
To jako že bysme zas naběhli na směnnej obchod? Nebo nakupovali za šátečky?

Putky omezuji, to je pravda. V současné době v nich mám necelou 1/3 portfolia (zhruba půl na půl putky JPM a putky na indexy).

Tu JPM máš jenom qůli těm kontraktům na zlato?
Jestli to dobře chápu, tak v putech na banky jako čistě takový už nejedeš?

[Honzajs]

Mám JPM - deriváty, kreditky, úvěrové portfolio...
Uvažuji o WFC. Těm hrozí, že přijde o slibovanou daňovou úlevu za převzetí Wachovie. Pak by šly do kytek taky...

Proč jsem omezil bankovní putky? Jsou předražené.
Bankám nadále nevěřím, přijdou další velké ztráty.
Řekněme srovnatelné s těmi do teď.
BAVÍME SE TEDY O DALŠÍCH 600-700 MLD USD

Putky se začínají vyplácet až od poklesu akcií bank o 50-60%. Při poklesu bank o 30% by bylo jejich držení velmi ztrátové (v řádu desítek procent). To nemám zapotřebí, i když je tento pokles podle mne stál reálný.
U WFC jsou putky ještě jakžtakž přijatelně oceněny


P.S.
Dezintegrace je Willie + to konzultuji s ještě jedním člověkem.

[Ferin007]

Dezintegrace je Willie + to konzultuji s ještě jedním člověkem.

A osobně tomu dáváš ňákou větší relevanci?
Já si to neumím moc představit. To by pak nefungovalo nejen "kup a drž", ale vůbec nic, pač bysme se mohli vrátit na stromy.

[Honzajs]

A osobně tomu dáváš ňákou větší relevanci?

Zatím nedávám, v příspěvku včera večer jsem psal, že se na to musím podívat a pak připravím článek..

[kubik]

Zaujal mě pohled nully z fora na patrii,myslím,že se celkem trefil do té třetí možnosti:

Co říká man

jistý Jim Rogers, který byl s Georgem Sorosem spoluzakladatelem fondu Quantum, jež se do historie zapsal jako jeden z nejúspěšnějších fondů vůbec se domnívá, že fundamenty nebyly krizí příliš poškozeny, přičemž očekává nárůst cen, jakmile dojde k omezením na straně nabídky. Říká, že jakmile se dostaneme ze současných problémů, potom budou komodity pro investory tím pravým místem pro jejich kapitál. Myslí si, že komodity jsou jediná oblast, kde krize neměla negativní vliv na fundamenty. Nedostatek cizích zdrojů neumožní farmářům nakoupit hnojiva a v současnosti takřka žádná finanční instituce již nepůjčí prostředky na stavbu nových dolů. Proto bychom měli být v budoucnu svědky obrovských problémů na straně nabídky. Největšími nedostatky by měla trpět ropa a zemědělské komodity
MaN


Co říká Nulla:
To co si myslí Rogers má jistou logiku (a obecnou platnost)....... ale také podmínku - totiž nesmí dojít k depresi a rozjezdu deflační spirály. Jakkoliv to tak stále nevypadá, tak k tomu je dost mohutně nakročeno (a to čím dál tím více). Alespoň mně připadne, že ten problém je neřešitelný, protože model hospodaření s využitím dluhu jako kapitálu je dlouhodobě neudržitelný. Takže otázka spíše zní, zda se to protentokrát ještě podaří odložit (tak jako v letech 2001 až 2003), nebo zda-li je to již tak daleko, že ze smyčky už není úniku. Zatím to vidím na posléze uvedenou možnost, protože aby se problém alespoň odložil (vyřešit existujícími prostředky nelze), tak se musí uspět na 3 frontách: 1) obrátit vývoj cen nemovitostí /tím, že lidé si znova, ve stále rostoucím rozsahu zase začnou brát hypotéky, a tak budou tlačit bublinu vpřed/; 2) obrátit vývoj cen akcií a komodit /opět lze jedině tak, že se začne o to více marginovat, aby neustávající ohromný příliv peněz udržel trvale rostoucí trend v cenách těchto aktiv/; a 3), což je ze všeho nejdůležitější a nezbytnou podmínkou uskutečnění bodů 1) a 2), totiž obnovit neomezené zdroje dluhového financování v ekonomice, tak, že se plně obnoví všeobecná víra v nekonečný nárůst cen aktiv (nemovitosti, firmy, suroviny) a na základě tohoto budou poskytovány peníze (ale i zboží a služby např. v zahraničním obchodě apod.) za pouhý příslib budoucího možného splacení závazku. Tedy, že převládne nejen ten názor, že současná aktiva postačují na úhradu závazků, ale především to, že růst ceny současných aktiv postačí na úhradu dalších, tj. budoucích závazků - tak aby tyto další půjčky mohly být věřiteli poskytnuty a dlužníky přijaty. - - - - Docela mi připadne, že další dluhy není možné do ekonomiky dostat. Někde jsem četl, že finanční pomoc americkým bankám fakticky končí tak, že tyto banky za ni nakupují vládní dluh (namísto aby poskytovaly financování reálné ekonomice, která trpí těžkou podkapitalizací). Tzn., pokud snaha o pomoc privátnímu sektoru ze strany státu končí takto (tj. stavem, kdy nepomohou JAKÉKOLIV peníze nalévané do ekonomiky přes bankovní sektor, z toho prostého důvodu, že banky "nikomu" nepůjčí, protože nevěří, že by tu půjčku kdokoliv splatil), tak nezbyde, než aby stát razantně navýšil svoji účast v ekonomice, a to nejen co do kapitálové účasti či ve své roli spotřebitele (při realizaci veřejných služeb, objednatele infrastruktury atd.), ale především v rozhodovací sféře, tj. že stát určí, co se bude jak financovat, a kolik toho bude. Stěží představitelný socialismus....... když často už nyní aktivity státu představují několik desítek % z HDP, tak kolik to bude, pokud by se stát měl angažovat třeba 2x či 3x více? - - - - - Celý problém je ve spotřebitelích, kteří to celé způsobili - svojí neochotou brát si více dalších hypoték, pořídit si více aut, ujet více kilometrů, nabrat více spotřebitelských úvěrů, jezdit stále víckrát za rok na dovolenou atd. Dokud toto nezačnou dělat (více se zadlužovat a více utrácet /současný model/ nebo více vydělávat a více utrácet /ideální model/ nebo obojí /alespoň odložení akutního problému/), tak nemůže dojít k obratu trendu - tj. hroucení dluhové bubliny. Oživení a pokračování růstového trendu, tak jak jej známe, je potom za takových podmínek naprosto vyloučené - a je potřeba se soustředit na to, kam až může zajít ten opačný trend (poklesový, do něhož jsme se už zřejmě dostali). Hospodářská politika států by pak měla identifikovat, zda je současný pokles pouze korekcí v růstovém trendu (současné kroky americké vlády to tak identifikovaly - finanční injekce bankovnímu sektoru byly fakticky "zvyšováním sázek na trend", prostě to samé, co dělalo a dělá v průběhu sestupu mnoho z nás - "ředí"), anebo zda se jedná o konec trendu a přišel trend opačný. - - - - Ropa je dobrým přikladem toho, jak obyčejný človíček jako já nemá jakoukoliv možnost odhadnout, KAM AŽ může trend zajít. Jedná se o neznámou budoucnost, kterou nikdo nezná, tedy ji nelze predikovat, a pokud se to někomu podaří, jedná se o náhodný jev. V totožné situaci jsou i všichni ekonomové, veškeré vlády. Nikdo nemůžeme říci, kam až trend půjde. Můžeme pouze stanovit, jak velký pohyb v trendu/proti trendu nám způsobí nežádoucí potíže (přesah přes hladinu stoplossu naší pozice; hospodářský pokles a prohrané volby/, resp., jaký pohyb nám způsobí existenční potíže /margincall; zhroucení hospodářství a demokratického systému/ a snažit se v tomto smyslu omezit ztrátu tak, aby k takové situaci nedošlo. - - - - - - Jestliže nefungují klasická korektivní opatření (ředění = nalévání další hotovosti do bank) a problém se prohlubuje, tak buď je před námi mimořádně velká korekce růstového trendu (která se ostatně může nakonec zvrátit v trend opačný) anebo jsme již v opačném trendu, jen to ještě nevíme. Vlády by tedy měly zvážit, kam dají stoploss, tj. tedy, kdy přestanou ředit a soustředí se místo snů o nápravě dnešní skutečnosti možnými zářnými zítřky na existující realitu a případné následky nerespektování takové reality. Stoploss ve smyslu hospodářské politiky dle mého názoru v tomto případě znamená, že vlády upustí od zachraňování nefunkčního bankovního systému /v dnešní podobě/ a začnou přímo financovat reálnou ekonomiku /cestou přes kompletně zestátněné firemní bankovnictví/. Toto jediné může zabránit margincallu celého hospodářství a demokratických systémů ve světě. Tato věc má ovšem jeden háček. A přirovnání lze také nalézt v burzovním prostředí. Vezměte si, jak mnoho spekulantů nechá věci dojít až k margincallu. Prostě nedokáží udělat rozhodnutí (o tom, že přestaneme ředit a soustředíme se na záchranu účtu, realizací ztráty) - a to přitom nakládají s vlastními penězi! Nevěřím tedy tomu, že politici jsou schopni učinit zásadní shora popsané rozhodnutí, protože se: a) nejedná se o jejich peníze, b) učiní-li cokoliv, výsledkem stejně bude jen a jen ztráta, c) za takovou ztrátu (byť by vlastně i zabránili totálnímu krachu) budou voličem odměněni ztrátou mandátu. Myslím si tedy, že politici setrvají v "ředění", tj. dalších a dalších injekcích peněz do stávajícího systému, s vírou, že vydrží ještě několik málo roků/měsíců u moci.... výsledek pak bude zřejmý - reálná ekonomika bude tak příšerně podkapitalizovaná, že to způsobí zhroucení systému uspokojování i těch zcela základních potřeb obyvatelstva (dodávky energií, vody, doprava, zajištění základních potravin atd...). - - - - - - Třeba se ovšem najde někdo, kdo to rozhodnutí udělá, zasáhne do stroje, i za cenu toho, že znárodní bankovnictví a hlavní průmyslová odvětví, aby udržel ekonomiku v chodu...... Nemyslím si, že se Obama pustí do tohoto úkolu, a jestli se snad i pustí, tak jsem si jist, že ho neprodleně zabijí. Zdravím všechny....
Nulla

[ricmund]

moc pěkně napsaný

[Pette]

Velmi dobry pohlad.
Zase plati, ze ak sa prekona nadkriticka hranica v hocicom, zruti sa to. Je jedno, ci ide o fyzikalne zakony, peniaze, manzelstvo:) alebo o doveru.

[oviak]

Skúsim pridať moj skromný názor na tak komplexnú tému .

Pokiaľ neprestane ekonomika fungovať na dlh, vždy si budeme tlačiť pred sebou pomyselnú bublinu a je jedno v akej ekonomickej oblasti to bude. Ekonomika sa na všetko pozerá cez peniaze a ich expanzia bude sposobovať neustále nám tak známe "ekonomické cykly", ktoré vskutočnosti sú sposobené nikým iným ako našimi CNB a KB, defakto samotným štátom , pretože ten určuje pravidlá fungovania KB. Expanzia peňazí či už CNB alebo KB sposobí milnú alokáciu zdrojov, ktoré sa presunú do výroby kapitálových statkov a začnú sa financovať veľké projekty - obdobie BOOMu. Akonáhle trh zistí, že v ekonomike neexistujú zdroje-úspory na dokončenie týchto projektov, pretože umelo vytvorené peniaze sa v nej jednoducho nenachádzajú, začne sa obdobie poklesu. Je len otázka aký hlboký pokles to bude. Súčasný peňažný systém je z časového hľadiska neudržateľný, to je pravda. Chytrí ľudia už vymysleli iné systémy výmeny tovarov a služieb, ale neviem si dosť dobre predstaviť ako a hlavne komu by sa podarilo súčasný systém odstaviť, kompletne vymeniť. Banky majú v rukách veľku moc, moc peňazí a možu si kúpiť kohokoľvek, hoc aj celú vladu aby systém ostal nemenný. A ked to nepojde po dobrom, tak to pojde po zlom - vid J.F. Kennedy. Pokiaľ by aj skolaboval celý bankový systém a s ním aj celá ekonomika, tak sa podľa mojho názoru nestane nič iné ako to, že tu bude deflácia, hlboká depresia, príp.degresia, chudoba, nezamestnanosť atd., ale peňažný systém ako taký sa nezmení. Trhy sa sčasti očistia, niekto sa nabalí, väčšina prerobí a celý proces expanzie peňazí sa začne znova a znova.

Takže ja som toho názoru, že súčasný peňažný systém tu s nami bude ešte dosť dlho za cenu večších, menších kríz, kedy sa trhy aspoň sčasti očistia od inflačných peňazí a potom sa celý tkz. "ekonomický cyklus" začne znova a znova. Ak mate niekto iný názor, rád si ho prečítam aby som bol múdrejší

[Ferin007]

Něco málo k oběma "dlouhým" příspěvkům:

1) Ekonomika funguje "na dluh" od nepaměti. Není to nic negativního a už vůbec ne spojenýho exkluzivně s vírou v neustálý růst, pač tyto praktiky existovaly v době, kdy nikdo neměl ani šajnu o pojmech jako "růst", "HDP", "inflace", "nezaměstnanost", "hypotéky" atd. Je to daný čistě praktickýma důvodama. Názory, že bude ekonomika fungovat bez "dluhů" je zcela zcestnej. Druhá věc je samozřejmě ošéfovat věci okolo míry zadlužení, nadužívání marginů atd., ale to je věc druhá.

2) Takový "černý scénáře" oznamující "konec světa" se vyrojují jako houby po dešti při každé korekci/recesi/krizi/... . Je to samá podstata lidské psychologie, když se daří, problémy se přehlížejí, když se nedaří, naopak se zveličují. Ostatně, tomu odpovídají aji samy cykly, pač jak expanze, tak propady dosahují přehnaných hodnot.

3) Občas se objevující názory, že krize, inflace atd. sou zapřičiněný fiskální politikou, monetární politikou CB atd. sou taky pomílený. Lépe řečeno, můžou k tomu přispět (a často i velkou měrou), ale není to žádná jejich doména. Krize, inflace, atd. opakovaně probíhaly dávno předtím, že vůbec nějaký banky (a nejen ty centrální) vznikly a než jakýkoliv vlády začaly provádět skutečnou hospodářskou politiku.

4) Jaký náhradní systémy máš namysli?

5) I když peníze zaměníš za něco jinýho, pořád to budou "peníze". Je jedno, estli mají formu mincí, bankovek, šeků, akreditivů, kraditních karet, ústních příslibů, soli, zlata, šátečků, zbožové směny, pořád se jedná o ten jeden a samej systém, ve kterým pouze nabírá platidlo růszných fyzických (případně virtuálních) forem.

6) Není mi jasný, jak chceš dosáhnout "konstatního" vývoje ekonomiky. Podle mě nejenže cykly odstranit nelze, ale dokonce by to bylo nežádoucí. Jsou totiž (v rozumné míře) pro ekonomiku jako celek prospěšný (ne tak už pro každej její jednotlivej subjekt).

[oviak]

Tak jednotlivo k bodom:

3. áno, infláciá tu bola už pred tým, ako vznikla prvá CB, ale nikdy sa peňažná zásoba nezvyšovala takým tempom ako ked sa myslím 1957-tom zrušil zlatý štandard. Od vtedy vzrástla peňažná zásoba mnohonásobne najmä preto, že banky mohli začat vytvárať peniaze, ktoré nemuseli byť krité zlatom. Nehovorím že sa máme vrátiť ku zlatému štandardu, ale jeho zrušenie umožnilo bankám pustiť do obehu masu peňazí. Preto zastávam názor, že za taký masívny nárast cien ako tu bol v 2. pol 20 storčia sú zodpovedné banky svojou expanzívnou, defakto inflačnou monetárnou politikou. Ale primeranú mieru inflácie neodsudzujem, ale ten nárast cenovej hladiny bol jednnoducho priveľký a sposobený bankami.

4. Napr. systém, kde bude odobraté monopolné postavenie emisie peňazí štátu (pretože ten určuje pravidlá fungovania aj KB), a tvorba peňazí sa presunie do súkromných rúk. Peniaze sú len komodita, ako každá iná a boli by obchodované na trhu. Na trhu by posbobili rozne subjekty, ktoré by emitovali vlastné peniaze a trh by vyselektoval taký druh peňazí, ktorý by si dokázal udržat svoju kúpnu silu. Teda trh by vytlačil podniky, ktoré emitujú inflačné peniaze. To je len na margo toho alternatívneho systému, nehovorím že to musí byť práve tento, je to prvotná myšlienka, ktorú prezontoval jeden liberálny ekonom. Ak chceš pošlem ti jeho knihu, mam ju v pdf-formáte a česky

5. Je mi jasné že "peniaze" sú len prostriedok výmeny a je jedno akú majú formu. Nepovel som že by papierové peniaze mali zmiznúť z obehu a nahradiť ich napr. zlatom, striebrom.

6. Taktiež som nepovedal že chcem dosiahnuť konštantný ekonomický rast, len som poukázal na to, že prudkému zvyšovaniu panažnej bázy zodpovedajú prudké poklesy.

[janula]

obavam sa, ze toto tu uz bolo a historicke krizy, ktore boli, ale uz sa velmi o nich nehovori ukazuju, ze emisia penazi sukromnymi podnikmi nie je to najjednoduchsie....ked si teraz nedokazeme ustrazit z hladiska podnikania, fyzickych osob alebo aj statu podnikanie jednotlivych bank v tomto prostredi, nemyslim, ze by to dokazali, ked by v podstate k vnutornym udajom nemali ani pristup.....povedane inak, ak by boli peniaze emitovane napr. tymi spolocnostami, ktore teraz prave postupne vybuchovali, tym ze su take velke a stare, by ludia aj podniky verili, ze si emituju peniaze tieto spolocnosti dobre a na ne sa da spolahnut....a teraz by podla mna videli este horsi stav. Myslite si ze krizy v 19. stor. boli mensie ako teraz?? Jedina vec bola v tom, ze vacsia cast obyvatelstva bola priputana k pode, ktora aj v pripade krizy aspon poskytovala obzivu....to v sucasnosti a pri populacii v mestach uz nie je mozne. Navyse opominate priemyselnu a informatizacnu revoluciu, ktore prebehla a prebieha a ktora minimalne do urcitej miery ospravedlnuje tu zvysenu emisiu penazi. Navyse kedysi boli trhy znacne izolovane,v sucasnosti nevidim, kam by sa dalo utiect. Vsetky staty a vsetky druhy aktiv su v podstate vysoko korelovane A v pripade najhorsom sice vam pomoze fyzicke zlato, ale ked ho od vas nebude chciet kupit, tak je vam to platne rovnako ako ked ho nemate.

[filip glasa]

K tomu nulla - Tačalo to argumentáciou proti Rogersovi. Ale moc by som reality, akcie, komodity spolu nespájal.

Rogers aj Gladiš a všetco čo investojú nejakým spôsobom do komodít argumentujú tým, že aj pri globálnom poklese HDP z 4% na 0-2% ročne sa výrobná poptávka nezníži tak, že by sa vyrovnala s nedostatočnou ponukou. Hovoríme o výrobe a nie o investičných nákupoch komodít. Ak je toto pravda, tak až globálna recesia, HDP mínus 2-5%, by spôsobila to, že komodity nebudú rásť, alebo aj klesať.

Doporučujem napr. tento rozhovor: http://ako-investovat.sk/index.php/rozh ... a-hodnotou

[Ferin007]

3. áno, infláciá tu bola už pred tým, ako vznikla prvá CB, ale nikdy sa peňažná zásoba nezvyšovala takým tempom ako ked sa myslím 1957-tom zrušil zlatý štandard. Od vtedy vzrástla peňažná zásoba mnohonásobne najmä preto, že banky mohli začat vytvárať peniaze, ktoré nemuseli byť krité zlatom. Nehovorím že sa máme vrátiť ku zlatému štandardu, ale jeho zrušenie umožnilo bankám pustiť do obehu masu peňazí. Preto zastávam názor, že za taký masívny nárast cien ako tu bol v 2. pol 20 storčia sú zodpovedné banky svojou expanzívnou, defakto inflačnou monetárnou politikou. Ale primeranú mieru inflácie neodsudzujem, ale ten nárast cenovej hladiny bol jednnoducho priveľký a sposobený bankami.

Přesně jak píše janula, inflace v minulosti byla často řádově vyšší, než v druhé polovině 20. století. V tomto ohledu měla většina CB jednoznačne pozitivní vliv.
Soukromý emise tady skutečně už byly (jak asi vzniklo slovo "bankovka" ).
Navíc nevím,jak by v dnešní době byly pro veřjnost důvěryhodný. Kdo by je garantoval?

[oviak]

Přesně jak píše janula, inflace v minulosti byla často řádově vyšší, než v druhé polovině 20. století. V tomto ohledu měla většina CB jednoznačne pozitivní vliv.
Soukromý emise tady skutečně už byly (jak asi vzniklo slovo "bankovka" ).
Navíc nevím,jak by v dnešní době byly pro veřjnost důvěryhodný. Kdo by je garantoval?
[/quote]

No kazdý máme na to trošku odlišný pohľad , ja len dúfam to čo sa dnes deje nebude nejaka zásadná katastrofa a ked to prehrmí budeme normalne fungovať dalej, aspoň nejaký čas

[Honzajs]

Soukromý emise tady skutečně už byly (jak asi vzniklo slovo "bankovka" ).
Navíc nevím,jak by v dnešní době byly pro veřjnost důvěryhodný. Kdo by je garantoval?

A kdo garantuje dnešní "státovky"? Jsou kryty velkým nic.

[osamely chodec]

A kdo garantuje dnešní "státovky"? Jsou kryty velkým nic.[/quote]

Su kryte doverou a vlady budu dovtedy presviedcat az doveru obnovia.

[Ferin007]

A kdo garantuje dnešní "státovky"? Jsou kryty velkým nic.

Jak říká kocinavi, garantuje je stát. Rozhodně je pro něho daleko daleko těžší (i když samozřejmě ne nemožný) říct "balíme krám", než pro firmu. Firma v podstatě není za nic odpovědná, stát jo.

To, že byly dřív bankovyk krytý zlatem, pro mě nijak nezvyšovalo jejich důvěru. Možná, čistě teoreticky, by to tak bylo v případě nějaká "obskurnější země". Cenu zlata totiž taky nikdo negarantuje, jeho obchodovatelnost taky ne, nikde není psaný, že zítra se zlato přestane považovat za "cennej kov", případně, že někdo najde způsob, jak ho vyrábět.