Růst sazeb a akcie

Poslední makro data z USA ukázaly na přetrvávající vyšší inflaci, ale také odolnou ekonomiku, která je schopná ustát vyšší úrokové sazby. Ačkoliv index spotřebitelských cen zůstává na roční bázi více jak 3x vyšší než centrální bankou (Fed) cílované úrovni, tak trend je postupně klesající a nominální CPI je 6,4% a jádrová CPI na 5,6% (oproti 9,1 resp. 6,6% minulý rok). Maloobchodní prodeje se v prvním měsíci tohoto roku zvýšily o 3%, nejvíce od jara 2021, což je klíčové v ekonomice, kde růst tvoří ze 70% soukromá spotřeba. Koncem týdne vyšly rovněž vyšší než očekávaná čísla o indexu cen výrobců PPI, ale i tak klesající roční míra změny sedmý měsíc v řadě na 6% (oproti očekávání 5,4%). Vývoj PPI za posledních 5 let:

To stimulovalo, jak už bývá v poslední době zvykem vystoupení představitelů Fedu. Konkrétně Lorrety Mester a Jima Bullarda, že by byli pro vyšší zvýšení klíčové sazby, i když nejsou hlasujícími v FOMC výboru banky tento rok. To poslalo S&P 500 index na chvíli pod 4 000. Ať už se jedná o pokračující „jawboning“ nebo skutečně bude banka reagovat o něco vyššími sazbami uvidíme za měsíc. Jak jsem uvedl minule, stávající Fed funds sazba je, s ohledem na inflační očekávání i bankou preferovaný ukazatel inflace jádrovou PCE, v restriktivním teritoriu. Dále vládní dluh představuje, dle posledních dat 129% HDP není aktivní zvyšování sazeb nijak výhodné, spíše „odinflování dluhu“ je výhodnější. A tak cílování inflace 3-4% spíše než 2% v krátkodobějším/ střednědobějším horizontu více žádoucí. Samozřejmě, takto nelze prezentovat veřejně s ohledem na citlivá inflační očekávání.

Tudíž, dokud nebude Fed signalizovat pauzu ve zvyšování sazby, tak se zdá, že volatilita bude na trzích přetrvávat a trend na ceně dluhopisů (inverzně k výnosům do splatnosti) pravděpodobně pokračovat níže. Viz. edukativní ukázka trendového algo systému na 2-leté vládní dluhopisy ok konce 2021:

Teoreticky by se dalo říci, že vyšší sazby nejsou tak výhodné pro akcie, jelikož diskontní faktor budoucích zisků je ve jmenovateli vyšší, a tudíž současná hodnota nižší. Nicméně, v praxi bývá mnohdy situace odlišná. Například od 1995, kdy výnos do splatnosti 10-ti letého vládního dluhopisu vzrostl o 0,5 procentního bodu, pak S&P 500 v následujících 3 měsících posílil o 3,2% (o 1 procentní bod více než v průměru obvykle). Vztah je pak navíc statisticky významný u reálných sazeb (dle TIPS dluhopisů). To ještě sazby po odečtení inflace mají pozitivní vliv na expanzi P/E poměru:

Taktéž mnoho bublin na akciovém trhu nevzniklo za nízkých sazeb, ale relativně vyšších. Například v Japonsku byly sazby až kolem 8% v 80. letech, kdy akciový trh za dekádu finanční bubliny zhodnotil 1 200%! Výnos 10-ti letého vládního dluhopisu byl v průměru více jak 6% v USA od 1995 – 1999 v technologické bublině a Nasdaq zhodnocoval 40% v průměru ročně. Čili, více než monetární politika jako taková má na akciový trh vliv očekávání, co bude za rok a dále. U bublin pak predikce něčeho nového, vzrušujícího.

Tak či onak je dobré být vždy a v každém okamžiku diverzifikován do nekorelovaných aktiv-trhů a strategií (long/short).

Závěrem se pojďme podívat na ceny kontraktů na 10-ti letý americký vládní dluhopis a Fed funds sazbu (inverzně k výnosům/úrokům) na burze v Chicagu a jejich poměrový spread za poslední 2 roky (SOL Trader, denní data):

Martin Lembak, Manažér hedge-fondu a přednášející na https://www.tradingforum.cz/, Chicago USA

Upozornění:  Nejedná se o investiční doporučení, článek má jen a pouze vzdělávací charakter. Obchodování instrumentů ať již burzovních nebo mimoburzovních s sebou nese potenciální velké riziko, nejen výnos a není vhodné pro každého.  Rozhodnutí obchodovat je odpovědností každého jednotlivce a jedině on/ ona sám(a) nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Nikdy se nepouštějte do obchodů, jejichž podstatě plně nerozumíte. Minulé výnosy nejsou garancí výnosů budoucích.