Silný dolar jako nástroj boje s inflací
S tím, jak trhy započítávají vyšší ceny plynu a elektřiny pro následující měsíce, tak se prohlubují nejen pravděpodobnosti stagflace/ recese a rozdíly v nadcházející monetární politice mezi USA a dalšími světovými ekonomikami. To je samozřejmě znatelné na měnovém trhu. Zde můžeme v posledních dnech zaznamenat pokles kurzu EUR/USD pod paritu. Vývoj tohoto kurzu od 1999 pak:
Je vidno, že kurz se dostal pod paritu za 20 let. Taktéž za tuto periodu je americký dolar nejsilnější oproti koši hlavních měn. Je v plusu prozatím přes 13% tento rok (17% meziročně), což je nejsilnější apreciace od 1984 a třetí největší od ukončení konvertibility do zlata v 1971.
I když americká centrální banka (Fed) zvýšila klíčovou sazbu z nulových úrovní již 4-krát o kumulativně 2,25 procentních bodů, tak se pohybujeme relativně na historicky velmi nízkých hodnotách a s největší pravděpodobností v reálu budeme. Oproti tomu výroky o tom, jak bude banka bojovat s inflací (jawboning) budou podporovat redukci v inflačních očekáváních a samozřejmě ovlivňovat vývoj cen aktiv na finančních a kapitálových trzích. Cílem je tedy potlačit vnímání, že ceny budou v budoucnu výrazně vyšší a snížit tak stávající poptávku po statcích a službách a dále firem po práci (nebezpečná nákladově tlačená inflace). A to se doposud velmi daří, což lze dokumentovat na výrazné propasti mezi 1-letými a 3-letými inflačními očekáváními, kde 3-leté (červeně) jsou klesající od 4. kvartálu 2021 a jsou pod 4%:
Čili Fed bude dělat vše pro ovlivňováni sentimentu, ale k výraznému zvýšení sazeb ve stylu Paula Volkera v 80. letech (což byla dle mého chybná monetární politika) s největší pravděpodobností nepřistoupí. Každý procentní bod zvýšení sazby vede k přidání dalších 285 mld USD ročně k již tak rozsáhlému vládnímu deficitu a stejně tak ohrožuje umořování dluhu dolarových eurobondů emerging ekonomikami a fiskálně méně stabilními vyspělými ekonomikami.
Jedním z dalších nástrojů kromě úrokové sazby je měnový kurz. A posilování dolaru Fedu vyhovuje. Dle různých analýz přispěla v průměru 10% apreciace USD k redukci indexu spotřebitelských cen o 0,5 procentního bodu ročně. Minulý týden vzrostl index finančních podmínek Goldman Sachs‘ U.S. financial conditions index (FCI) o 25,5 bsp na 99,3 a téměř polovina byla způsobena zhodnocením dolaru. Tudíž utaženější finanční podmínky jsou velkou zásluhou silnějšího dolaru.
Nicméně, krátkodobě záleží u kurzu v mezinárodních obchodě jak jsou nákupy fakturovány a 95% těchto u amerických nákupních firem není v zahraničních měnách, ale v samotném USD. Tudíž posilování dolaru se projevuje až v delším horizontu po úpravě/ redukci cen zahraničními exportéry. Navíc to posilování musí mít pokračující průběh, aby přesvědčilo o možné úpravě cen statků a služeb dále níže.
Bude tedy zajímavé další vývoj na měnovém trhu, jakožto možnému nástroji s bojem s inflačními tlaky.
Závěrem se pojďme podívat na populární kontrakt na euro jeho poměrový spread s kontraktem na Bloomberg Commodity index za poslední dva roky na burze v Chicagu (SOL Trader, denní data):
Martin Lembak, Manažér hedge-fondu a přednášející na https://www.tradingforum.cz/, Chicago USA
Upozornění: Nejedná se o investiční doporučení, článek má jen a pouze vzdělávací charakter. Obchodování instrumentů ať již burzovních nebo mimoburzovních s sebou nese potenciální velké riziko, nejen výnos a není vhodné pro každého. Rozhodnutí obchodovat je odpovědností každého jednotlivce a jedině on/ ona sám(a) nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Nikdy se nepouštějte do obchodů, jejichž podstatě plně nerozumíte. Minulé výnosy nejsou garancí výnosů budoucích.
