Dluh versus dluhová služba

Na nedávném meetingu Talking Hedge: “Investing in a Low Interest Rate Environment” jsme s kolegy hlasovali, které faktory budou do budoucna výzvou pro vývoj aktiv/ strategií do budoucna a krátký průzkum poukázal na jako jeden z faktorů očekávání rostoucích sazeb/ výnosů do splatnosti, respektive pokles cen dluhopisů a potenciál snížení klasické hedging kapacity pomocí vládních dluhopisů. Podobně dle průzkumu finanční TV CNBC pro více jak 100 investičních manažerů představují rostoucí sazby největšího strašáka.

Zde bych se však neobával, že vyšší úroky jsou nebezpečné, jelikož historicky je-li nominální růst HDP vyšší než výnos 10-ti letého vládního dluhopisu, pak obvykle nedochází k restriktivní politice a devastujícím korekcím trhů rizikových aktiv jako akcie. Navíc pak tak zvaná implicitní riziková prémie akciového trhu je stále nadprůměrná a akcie nejsou relativně agregátně nadhodnoceny (o tomto ukazateli více pak někdy příště).

Kde však mají úroky větší vliv je, dle mého názoru, v oblasti dluhu, respektive dluhové služby. Ve světle posledních fiskálních expanzí v USA, ale i jinde ve světě se rychle zvyšuje zadlužení vládní a veřejného sektoru. Dle Janus Henderson’s Sovereign Debt Index, světový vládní dluh zakončil rok 2020 s 62,5 bilióny USD, což je téměř 4x více než v 1995!

Jaký vývoj očekává u amerického vládního rozpočtu nezávislý úřad Kongresu CBO? (světle modře odhad do budoucna):

To jest graduální nárůst deficitu do 2050 na výrazných téměř 14% HDP. To pak představuje poměr celkového nakumulovaného vládního dluhu k HDP přes 100%, největší od 2. světové války. To je velmi nebezpečné číslo, nicméně je nutné si uvědomit, že kritickým faktorem zde je ne celková velikost (vláda vždy může vybírat daně, a vyšší růst ekonomiky vytvořit větší příjmy bez vyšší daňové sazby, inflace časem dluh znehodnocovat, apod.), ale náklady na jeho splácení alias dluhová služba a ta je závislá na  úrokových splátkách. Pohlédněme na porovnání vývoje US vládního dluhu a úrokových sazeb a jejich odhad vlevo a čistých úrokových nákladů k HDP a jejich odhad dle CBO v pravém grafu:

Je evidentní, že dluhová služba (úrokové náklady k HDP)  naopak nejsou v tuto chvíli nijak historicky výrazné a pří udržení nízkých sazeb se není čeho obávat na minimálně následující dekádu.

Je tu však také scénář, kdy prudký růst sazeb/ výnosů do splatnosti vládních dluhopisů, to jest pokles jejich cen zvedne neočekávaně dluhovou službu. V tuto chvíli jistě může vláda fixovat splátky za úroky pod 2% při výnosu 10-ti letého vládního papíru, nebo i na 30 let za 2,30%. Ale pokud by se výnosy dostaly nad 3% pak by toto zvedlo na historicky rekordní dluhovou službu a při stávající a odhadované úrovni zadlužení, ceteris paribus, mohlo znamenat krizi do budoucna.

Je dobré tedy sledovat vývoj cen 10-ti letých vládních dluhopisů, kde jejich potenciální akcelerace poklesu a tím růst výnosů k obávaným 3% může být kritická.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj cen kontraktů na 10-ti leté a 2-leté americké vládní dluhopisy a jejich poměrový spread na chicagské burze od poloviny minulého roku (SOL Trader, denní data):

Martin Lembak, Manažér hedge-fondu a přednášející na https://www.tradingforum.cz/, Chicago USA

Chcete k tejto téme diskutovať? Diskutujte na našom diskusnom fóre.

Upozornění:  Nejedná se o investiční doporučení, článek má jen a pouze vzdělávací charakter. Obchodování instrumentů ať již burzovních nebo mimoburzovních s sebou nese potenciální velké riziko, nejen výnos a není vhodné pro každého.  Rozhodnutí obchodovat je odpovědností každého jednotlivce a jedině on/ ona sám(a) nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Nikdy se nepouštějte do obchodů, jejichž podstatě plně nerozumíte. Minulé výnosy nejsou garancí výnosů budoucích.