Japonský akciový trh, jen a vztah k FED-u

Jistě není překvapením, že monetární politiky centrálních bank vyspělých zemí jsou do značné míry koordinovány. Ostatně další příležitostí k diskusi dalších plánů mají světoví centrální bankéři za pár dnů na Jackson Hole ekonomickém sympóziu ve Wyomingu. Centrální banky západního světa se snaží vést boj s nadměrnou inflací restriktivní monetární politikou. Ne tak japonská Bank of Japan (BOJ), která efektivně stále aplikuje QE a naopak roční inflace kolem 3,3% je příjemným překvapením po letech boje s deflací ve ztracených dekádách po prasknutí spekulační bubliny 80. let. Cílování krátkodobých sazeb kolem nuly a výnosu 10-ti letého vládního dluhopisu v pásmu přibližně 0,5% od nuly znamená velkou injekci likvidity, která umožňuje nákupy nejen domácích aktiv, ale také zahraničních. A tak není překvapením, že Japonsko je největším zahraničním vlastníkem amerického vládního dluhu (v mld USD):

Tak jak se dostavila po letech “pozitivní inflace”, skončila pandemie, tak se po letech konečně zvyšují i mzdy a roste domácí poptávka (I když růst reálných mezd se dostanou do plusu asi až v 2024). Co je zajímavé je akční plán Tokyo Stock Exchange (TSE) burzy od jara, která žádá společnosti s cenou akcií pod svou účetní hodnotou (většina titulů na TSE), aby usilovaly o zvýšení ceny zpětnými odkupy nebo zvýšením dividend, a podobně. A tak souběh výše uvedených pozitivních faktorů znamená, že není překvapující o 10% lepší výkonnost Nikkei 225 indexu versus amerického S&P 500 doposud v tomto roce. Pohlédněme na populární kontrakty na Nikkei 225 denominované v USD a JPY na burze v Chicagu od poloviny 2019 (SOL Trader, denní data):

Odlišné monetární politiky způsobily, že jen ztratil vůči dolaru třetinu své hodnoty od 2022 a tak v dolarovém vyjádření je naopak výnos japonského akciového trhu naopak poloviční ve srovnání s S&P 500 tento rok. Na burze jsou evidentní rozsáhlé prodejní pozice fondů v jenu:

To vypovídá nejen trendovém obchodování japonské měny na pokles, ale rovněž o využití „carry“ obchodů, kdy jen je zapůjčen na nízké sazby a investován do jiné měny s vyšší sazbou. Tyto strategie mají jistou setrvačnost v krátkodobém až střednědobém období. Nicméně jsou střídány historicky opačným trendem. Výrazným příkladem je například podzim 1998, kdy došlo ke krachu fondu Long Term Capital Management a americká centrální banka (Fed) snížila klíčovou sazbu o 0,75 procentního bodu versus BOJ sazba beze změny. Jen zhodnotil vůči USD téměř 20% během pouhých 72 hodin! To je výsledek rychlého uzavírání prodejních pozic společně v jednu chvíli za jakoukoliv cenu. Podobnou situace na měnovém trhu nejsou výjimkou, vzpomeňme například fixaci EUR/CHF od 2011 do 2015 a následné rychlé zhodnocení franku po zrušení fixace.

To znamená, možné zrušení cílování úroků/ výnosů japonskou bankou v budoucnu jistě povede k prudkému posilování jenu. Taktéž, mezi jenem a cenou amerických vládních dluhopisů (inverzně výnosy do splatnosti) existuje od 2006 silná a stabilní denní korelace. Tudíž náznaky Fedu o potenciálním snižování fed funds sazby pro stimulaci ekonomiky povede také k posilování japonské měny. V tuto chvíli stále dobře profitují trenfollowingové strategie na prodejní straně jenu. Příklad trendové strategie obchodované v praxi  za posledních 12 měsíců (Tradestation, denní data):

Martin Lembak, Manažér hedge-fondu a přednášející na https://www.tradingforum.cz/, Chicago USA

Upozornění:  Nejedná se o investiční doporučení, článek má jen a pouze vzdělávací charakter. Obchodování instrumentů ať již burzovních nebo mimoburzovních s sebou nese potenciální velké riziko, nejen výnos a není vhodné pro každého.  Rozhodnutí obchodovat je odpovědností každého jednotlivce a jedině on/ ona sám(a) nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Nikdy se nepouštějte do obchodů, jejichž podstatě plně nerozumíte. Minulé výnosy nejsou garancí výnosů budoucích.